Stanjura vymyslel, jak na platy politiků. Ať je určuje ČNB

Platy politiků by se měly zmrazit, řešení by však mělo být trvalé, aby se téma nevracelo na plénum Sněmovny každý rok, říkají politici. Téměř každoročně nastává vřava buď kvůli zmrazení platů, nebo kvůli jejich skokovému růstu v protikladu se šetřením například na důchodech.

„Abychom našli nový model, ke kterému bychom se nemuseli vracet, je fikce. To by musela respektovat celá Sněmovna, a to se nestane. Je to jednoduché populistické téma, které se řeší každý rok,“ řekl Stanjura Právu.

Byl by proto radši, kdyby o platech poslanců a senátorů rozhodoval někdo jiný než Sněmovna a Senát. „Třeba Národní rozpočtová rada nebo Česká národní banka. Jestli si někdo myslí, že je příjemné rozhodovat o svých platech, tak to příjemné není,“ dodal.

Podobně na problém nahlíží i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Rozhodování o vlastních platech působí na veřejnost prapodivným způsobem. Měli bychom se tomu už vyhnout,“ řekl Právu. „Musíme to udělat tak, abychom se k tomu zase za rok nemuseli vracet. Což říkáme vždy a pak se k tomu stejně vracíme,“ dodal.

Nyní je téma na stole opět. Koalice zprvu nechtěla jednat o zmrazení platů politiků na pět let, jak to navrhovalo ANO, ale po výzvě prezidenta Petra Pavla, aby byli solidární s důchodci, vládní většina otočila. Připouští zmrazení třeba na rok nebo snížení tempa růstu platů.

Trvalé řešení by podpořil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Jsem pro, aby se parametry platů politiků upravily podle toho, jak země funguje, jestli se zadlužuje, nebo prosperuje, co se děje s platy ekonomicky aktivních, jak se stavíme k seniorům atd.,“ řekl Právu.

Vystrčil je zastáncem solidární úpravy platů politiků. „Není dobře, že s tím přicházíme až po snížené valorizaci důchodů. Pak to vyvolává pocity, že nechceme sahat na platy politiků, ale všude jinde chceme škrtat. To nemůže fungovat a společenské atmosféře v zemi to nepomáhá,“ dodal.

Koalice řeší zatím dva způsoby, jakým by se platy poslanců a senátorů mohly upravit. Buď se jejich výše od ledna 2024 zmrazí na dnešní hodnotě (bez náhrad a příplatků za funkce je základní plat 102 tisíc korun), nebo se schválí snížená valorizace, podobná té, jaká platí v červnu pro důchody. První návrh tlačí šéfka TOP 09 a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, druhý ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob změnu podporuje. „Symbol je potřeba udělat. Nepochybuji, že shoda bude,“ podotkl pro Právo.

Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) je však k oběma návrhům koalice skeptický. Podporuje předlohu šéfa ANO Andreje Babiše, aby platy politiků zamrzly na pět let. „Z koalice než něco vypadne… Zamrazení platu by bylo možné rychle,“ řekl Právu.

Brzdit změny nebude ani Senát. Jiří Čunek (KDU-ČSL) si ale myslí, že jestli se platy zákonodárců sníží, nebo ne, je nakonec jedno. „Platy politiků nevyřeší státní dluh. Odlákává se pozornost od toho, že se berou peníze nejslabší skupině, která se nemůže bránit, a to jsou důchodci,“ řekl Právu.

Místopředseda horní komory za TOP 09 Tomáš Czernin je zastáncem nižší valorizace platů. Opakované zmrazování má totiž podle něj za následek pouze to, že se platy po čase skokově zvýší. „Ale otázka je, jak z toho ven. Jestli nehledat jiný vzorec, podle kterého by se platy navyšovaly,“ dodal.

Tomáši Jirsovi (ODS) je jedno, jak se s platy politiků naloží. „Platy českých politiků budou nemravné, hanebné, nezasloužené a nesolidární vždycky, a tak je úplně fuk, jak to bude. Howgh,“ uzavřel ironicky. Bránit změně nebude ani Adéla Šípová za Piráty.

„Snížení valorizace je v době krize určitě správným gestem. Nicméně doufám, že prezident se bude výhledově držet toho, že je prezidentem v parlamentní demokracii, tj., že není jeho úkolem udělovat pokyny vládě a zákonodárcům,“ napsala Šípová Právu.

Platy vrcholných politiků stouply od ledna o 12,7 procenta. Například poslanci a senátoři bez příplatků za funkce berou v základu měsíčně 102 tisíc hrubého plus 53–72 tisíc korun paušální náhradu za dopravu, reprezentaci a stravné.