Stanjura odpoledne vyvracel, co ráno řekl Jurečka. Zmatky sváděl na tlak novinářů

Při příchodu na jednání vlády ráno Jurečka novinářům řekl, že o dani z mimořádných zisků za rok 2022 rozhodla koaliční rada. „Rozhodlo o tom jednání ve formátu K5 (lídrů pěti koaličních stran – pozn. red.),“ uvedl ve Strakově akademii.

Doplnil, že určitá část firem má již v letošním roce „prokazatelně výrazně větší zisky“ díky situaci na trhu“.

Jenže jen o několik hodin později na tiskové konferenci po jednání kabinetu informaci vyvracel Jurečkův vládní kolega Stanjura, ministr financí.

„V této chvíli se kloníme k tomu, aby to platilo od 1. ledna 2023,“ uvedl po jednání vlády. Podle něj je to bezpečnější a ústavně správnější návrh.

„Já jsem žádnou informaci nevypustil,“ bránil se Stanjura odpovědnosti za zmatky ve vládní komunikaci.

Za chaos, kdy jeden ministr dopoledne říká něco, co jiný odpoledne vyvrací, můžou podle něj i novináři, kteří členům kabinetu kladou dotazy na vládní agendu.

„Já vám odpovídám, ať počkáte, co rozhodne vláda. Někteří ministři tomu neodolají a podlehnou vám a odpovídají vám tím, že říkají svoje individuální pozice,“ vysvětloval Stanjura novinářům po jednání kabinetu.

Není to první chaos v komunikaci ze strany vládních členů. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) třeba radil, že by se měly velké firmy kvůli pomoci od státu chovat jako malé a střední, posléze ale resort uvedl, že toto doporučení – podobné podvodu, z nějž je obžalován šéf ANO Andrej Babiš – bylo prý nadsázkou.

Daň z neočekávaných zisků chce ministerstvo financí uplatňovat v letech 2023 až 2025. Má se vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií.

Výnosy chce kabinet využít k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině.