Stanjura: Daň z příjmu ani DPH nezvýšíme

To se uvidí. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července mimořádnou radu evropských ministrů pro energetiku, protože už bude jasné, zda plyn začne proudit, nebo ne.

Příští týden ve středu by měla Evropská komise veřejně představit plán pro případ, že dodávky nebudou obnoveny. Nicméně do České republiky plyn zatím proudí.

Pořád jej vtlačujeme do zásobníků, zvyšujeme zásoby. V pátek to bylo zhruba 74 procent. Každé ráno dostávám informaci a zatím není poznat, co se týká dodávek plynu do České republiky, rozdíl mezi červnem a červencem.

Myslím si, že se na to Evropa dlouhodobě připravuje, a to včetně Česka.

My jsme 1. dubna měli zásoby kolem 14 procent, takže za toho čtvrt roku se nám podařilo zvednout je o 60 procentních bodů. To je první věc. Druhá věc, začali jsme vyjednávat o alternativních způsobech dodávek plynu.

Uspěli jsme v soutěži na kapacitu na plovoucí terminály na LNG (zkapalněný plyn) v Nizozemsku. Tam je velká výhoda, že budou k dispozici už na podzim. Současně vyjednáváme se sousedy, kteří mají přístup k moři, to znamená s Polskem, Německem, ale i Nizozemskem. Oni budou budovat nové LNG terminály. Ale tam se předpokládá rok spuštění třeba 2025 nebo 2026.

V Nizozemsku jsme vyhráli aukci na pět let. A to by mělo překlenout období, kdy se budou stavět ty ostatní. Máme tam vysoutěženou kapacitu tři miliardy kubíků. Roční spotřeba je mezi osmi a devíti miliardami. Letos zatím vidíme, že v prvním pololetí došlo asi ke dvacetiprocentní úspoře ve spotřebě plynu, na které se podílejí i domácnosti i podniky. Takže třetinu, možná 35 procent roční spotřeby máme zajištěnu z těchto zdrojů.

Potřebujete tři věci: přepravní trasy, většinu z nich už máme zajištěných. Dále potřebujete tu kapacitu a pak potřebujete koupit plyn. A na tom pracujeme. Ale platí to jako u jiných obchodních transakcí, které dělá stát. Dokud ty transakce nejsou uzavřeny, tak je prostě nekomentujeme, protože stát by se mohl dostat do nevýhodné pozice v rámci vyjednávání.

Letošní zimu fakt zvládneme. Černé scénáře, o kterých se píše, většinou vycházely z dat a odhadů, pokud by ten ruský plyn byl zastaven zhruba k 10. dubnu, to bylo první kritické datum. Takže díky tomu, že máme zásoby, díky tomu, že hledáme alternativní trasy, díky tomu, že jsme například v pondělí uzavřeli memorandum o spolupráci se sousedním Německem ohledně dodávek plynu, letošní zimu bezesporu zvládneme.

Je to úplné maximum toho, co si může státní rozpočet dovolit. Je to na té horní hranici. Když jsme přemýšleli o parametrech, tak jsme zpočátku ten objem navrhovali nižší. Nicméně platí, že v této chvíli hledáme rovnováhu mezi fiskální odpovědností, menšími deficity, než byly v minulých letech, a sociálním smírem. A nemůžete upřednostnit jednu hodnotu, jenom třeba nízké schodky rozpočtu, nebo jenom sociální smír. Musíte to nějakým způsobem vyvažovat.

Pomoc je naplánována od 1. října letošního roku do 30. září toho příštího. Poplatky za obnovitelné zdroje budou odpuštěny dokonce až do konce příštího roku. Ale pokud se situace dramaticky změní, což se nedá vyloučit... Já to nepředpokládám, nemyslím si, že nějaký černý scénář nastane. Ale kdyby nastal, vznikne potřeba více pomoci domácnostem, tak jim prostě pomůžeme. To si myslím, že je jednoznačné, na tom panuje ve vládě shoda. Dnes nikdo v Evropě neví, co bude v srpnu, v září, v říjnu. Ale pokud bude potřeba, pokud by se nějak dramaticky zhoršila ta situace, tak jsme připraveni opět pomoci.

V této chvíli si to prostě dovolit nemůžeme. Myslím si, že v této chvíli jsme našli nějaké rovnovážné řešení mezi tím, abychom nevytvořili příliš velké zadlužení. Dnes jsou úrokové míry čtyři až pět procent, takže z každých deseti miliard nových výdajů budeme x let platit 500 milionů na úrocích ročně. A jestli tady mluvíme skoro o 70 miliardách celkem, které budou opatření stát, tak při těchto úrokových mírách to vytvoří každoroční mandatorní výdaj až 3,5 miliardy Kč. Takže je to na samém limitu, možná trochu za limitem, co si rozpočet může dovolit. Ale upřednostnili jsme vyšší pomoc domácnostem.

Když si to spočteme, tak je to platba za obnovitelné zdroje, což je letos zhruba 6,4 miliardy. Příští rok to bude zhruba 18,3 nebo 18,4 miliardy. Takže úleva za obnovitelné zdroje je zhruba 25 miliard. K tomu je úsporný tarif zhruba 27 miliard. Máme tam úhradu nepřímých nákladů pro firmy, které jsou v energeticky náročném odvětví. To je notifikované, ocelárny, chemičky... 0,8 miliardy letos, 1,2 miliardy příští rok. Pak tam je pomoc pro kotelny v bytových domech, asi 3,6 miliardy. A deset miliard na teplárenství, dálkové vytápění. Takže když to sečtete, je to zhruba 66 miliard.

První, kdo má bojovat s inflací, je Česká národní banka. To není výmluva, to je fakt, mají to v zákoně, jsou velmi nezávislí a mají také velkou odpovědnost. ČNB s tím bojuje, jak umí. Myslím si, že ten boj nepodcenila a sama říkala, že bude trvat 12 až 18 měsíců, než se zvyšování sazeb projeví.

Sazby přitom ČNB začala zvedat loni v červnu. Když se podíváme, tak vidíme, že teď v červnu meziměsíční tempo inflace zpomalilo. Ale experti říkají, že ještě nejsme na vrcholu, to je třeba poctivě přiznat, a že až na konci čtvrtého kvartálu začne inflace klesat a mělo by zabrat opatření centrální banky, tzn. růst základní úrokové sazby.

Uvidíme, co udělá vývoj cen ropy na burze, to ale neovlivní žádná evropská vláda. Vypadá to, že by to mohlo jít dobrým směrem, ale těžko prognózovat při válce na Ukrajině.

Tak, že se budeme snažit o co nejmenší schodky a nepouštět do ekonomiky zbytečně moc peněz, aby nebyly další proinflační tlaky, protože tak sice bereme víc peněz, ale míň si za ně nakoupíme.

Ministrovi financí nepřísluší, aby v tomto říkal svůj osobní názor. Já říkám jen jednu věc, mysleme na to, kdo má úspory, a je to většina společnosti. Menšina jsou ti, kteří mají nějaké půjčky, hypotéky. Představme si, že si mnozí na penzi roky spoří a jsou to jejich úspory, a jestli se sazby ČNB zvyšují, tak se o ně, ne o moc, zvyšuje i úročení těch peněz, co mají v bankách. Jsem na straně těch, co mají úspory. Největším úkolem centrální banky a vlády je zkrotit vysokou inflaci, aby nedocházelo k devalvaci úspor.

Myslím, že může nastat situace, kdy by se některé ceny krátkodobě zastropovat mohly, například kdyby byl výpadek dodávek ruského plynu. A možná i pozastavit obchodování na burze, protože tam už v takovém případě nefunguje volný trh, konkurence a je to velká porucha trhu. Muselo by však jít o celoevropské řešení.

U komodit, jako jsou pohonné hmoty, vidíme, jak to dopadá, když se ceny zastropují. Ono to není vidět, ale pak to kompenzujete těm firmám ze státního rozpočtu, a kdo jiný než daňoví poplatníci to potom platí.

Neuvažuji, protože tohle řešení jen oddaluje problém v čase. Nesníží se vám dluh, jen ho pak budete muset rychleji zaplatit. Máme za sebou období velmi nízkých úroků hypoték a můžeme se ptát občanů, kteří si brali hypotéky v letech 2005 až 2009, jaké tehdy byly úrokové míry. Kolem pěti procent při nižších příjmech. Zatím to tedy není plošně dramatické. Samozřejmě jsou případy, kdy je to na hraně, ale tam je prostor pro individuální dohodu a jednal jsem o tom s Českou bankovní asociací. Jsem přesvědčen, že pokud klient byl bezproblémový, tak mu banka uleví, rozloží splátkový kalendář.

Pokud se má inflace zkrotit, tak se musí snížit poptávka. To jsou základní ekonomická pravidla, teď jde o to, aby to byl jen jeden dva kvartály. Vyloučit se to samozřejmě nedá, ale já myslím, že to nenastane, pokud udržíme investiční aktivitu. My se snažíme zapojovat hodně evropských peněz a máme mnoho možností k získání dalších investičních peněz, a to by mělo ekonomice jako celku určitě pomoci. V srpnu bude nová prognóza, která bude znovu modelovat, jaký bude makroekonomický vývoj.

Nedojde. Já mám pocit, že se rádi strašíme. My se na ně přece připravujeme, jako je třeba to zastavení plynu, a je jasné, že tu letošní zimu zvládneme. Nehrozí, že bychom neměli plné zásobníky, že bychom nebyli připraveni.

To nemá v rukou úplně vláda, zda dojde na sociální bouře, ale nebylo by to rozumné. Doba je těžká, a pokud povedeme seriózní debatu, tak i odbory budou muset uznat, že nemůžeme dorovnávat platy ve státní sféře podle inflace.

My jim to řekneme na tom úterním jednání, nezlobte se. Nerad jednám tak, že předem partnerům vzkazuji. Ještě se budeme radit v rámci vlády, nějaké návrhy máme, ale platí to, co jsem říkal u pomoci domácnostem s cenami energií: máme jenom nějaké možnosti a budeme se snažit vysvětlit, že to, co nabízíme, je maximum toho, co si můžeme dovolit.

Ano. Předpokládám, že to bude na posledním jednání vlády v červenci a na přelomu července a srpnu bude tisk ve Sněmovně.

To ještě uvidíme, vláda ještě nerozhodla. Finální politická jednání máme příští týden a na základě politického jednání se návrh zákona zpracuje. Ten je napsaný, jenom se čeká, které konkrétní položky se změní. Na jeho základě pak budeme informovat veřejnost i kolegy ve Sněmovně o změnách příjmů, výdajů a tím pádem i schodku.

Říkal jsem, že bych si to přál.

To ještě uvidíme, ta politická jednání máme před sebou. My jsme s tím nespěchali a ukázalo se, že jsme měli pravdu.

Bylo volání, abychom bezprostředně poté, co jsme schválili rozpočet, a v době, kdy Putin vtrhl na Ukrajinu, přišli hned do Sněmovny s novým rozpočtem. Já jsem ale nechtěl zvolit metodu, kterou jsem viděl v posledních dvou letech. Že řeknu: Půl bilionu, zajistím si bez argumentů parlamentní většinu, a potom řeknu: Jé, ono to bylo jenom 420 miliard – no vidíte, jak jsme dobře hospodařili.

Neměli jsme dostatek dat, teď je jich víc. Víme například, kolik ukrajinských dětí se zapíše do škol a jaké tím pádem budou náklady na vzdělání těchto dětí. Víme, jaké jsou náklady na platby za zdravotní pojištění, ubytování apod. Víme, co bude stát pomoc s energiemi. Z celkové částky 66 miliard to bude od letošního 1. října do 30. září příštího roku čtvrtina v letošním rozpočtu a tři čtvrtiny v příštím roce.

Poprvé jsme nakoupili plyn do státních rezerv za 8,5 miliardy. Bude také druhá mimořádná, celkově letos třetí valorizace penzí, to je dalších 8 miliard. To jsou mandatorní výdaje, o nichž jsme nemohli vědět, když jsme v březnu schvalovali rozpočet. A těch výdajů nečekaných je samozřejmě víc.

Vybírá o něco víc, než kolik jsme dali do rozpočtu, ale zdaleka ne tolik, kolik činí ty mimořádné výdaje. Není to tak, že když je sedmnáctiprocentní inflace, tak máme například o 18 procent více příjmů. Vývoj daní sledujeme na denní bázi a nyní odhadujeme o 15, 20 miliard více proti schválenému rozpočtu.

Ale třeba také platí nižší úroky. Nejsilnější ekonomiky jako Německo platí nižší úrokovou sazbu. Musíme se dívat na náklady, na dluhovou službu. Teď nás obsluha dluhu roky vycházela na 40 miliard ročně, letos to bude přes 50 a za dva roky to může být 80 miliard Kč.

Je to možné. My samozřejmě debatujeme o něčem, čemu říkáme windfall tax. Jde o situaci, kdy máte neočekávaně mnohem vyšší zisky, než je obvyklé, a ne proto, že máte více zákazníků, lepší produkt, služby, ale díky shodě okolností, například díky tomu, co se děje s cenami surovin a energií na burzách jako nyní. O tom přemýšlíme, ještě jsme nerozhodli.

Ne, to je skutečně z neočekávaného zisku, když tomu tak budeme říkat. Zdůrazňuji, že to je zatím teoretický koncept, ale můžeme si třeba namodelovat něco jako průměrný zisk v procentech. Pak se může stát, že zničehonic máte díky okolnostem ten zisk desetkrát vyšší.

Přemýšlíme, jestli není cesta, jak tyto peníze použít na kompenzace pro domácnosti a firmy. Taková daň potom vlastně pomine sama. V okamžiku, kdy pomine ta neočekávaná událost a zisky, které z ní plynou, tak už není ta daň. Takže se nemusí ani říkat, že to je na rok nebo na dva. To je koncept, o kterém s kolegy debatuji, ale zdaleka není rozhodnuto.

Určitě ale nebudeme zvyšovat daň z příjmu občanů a určitě nebudeme zvyšovat DPH, to můžu vyloučit. Všechno takové zvýšení by vedlo k tomu, že by větší skupina lidí potřebovala větší pomoc od státu, a nakonec bychom museli víc přerozdělovat a zvyšovat výdaje.

To určitě, protože ta mimořádná okolnost nastává jen někde.

Vím. Opět platí to, že dokud se nedohodneme, tak nemá cenu o tom takhle nahlas přemýšlet. Je to ale reakce na mimořádnou situaci. Kdyby nevznikla válka na Ukrajině, kdyby tam Putin nevtrhl, tak bezesporu o takovém mimořádném zisku vůbec nepřemýšlíme, protože by ceny energií takhle nevypadaly.

Já myslím, že to z kompetenčního zákona udělat nemůže, že by to musel případně udělat ministr financí.

Myslím si, že to bylo nešťastné vyjádření a že žádný takový vládní návrh nevznikne. Navíc daňovou progresi už tady máme.

Já věřím tomu, že mnohem lepší je, když ty peníze nechám lidem, oni je investují, rozhodnou se je použít podle svého uvážení. Já věřím lidem. Je to typický střet levice a pravice, který politický postoj je lepší. Proto máme různé politické strany a proto se i střídají u moci. Levice víc věří v přerozdělování a méně věří lidem, my více věříme lidem a v menší přerozdělování.