Stanjura: Češi začnou už letos bohatnout

Češi reálně rekordně zchudli, když jim reálná mzda už devět čtvrtletí po sobě klesla. Kdy zbohatnou?

Začne to letos. Ošidné ve statistikách je, že to jsou průměrná čísla. Pak se leckdy ukazuje mnoho příkladů, kterých se to týkat nebude. Nicméně letos se očekává roční inflace kolem tří procent, přičemž růst platů a mezd by mohl být nějakých 6,6 procenta. Z toho vyplývá, že reálná mzda či plat by mohly narůst o tři a půl procenta.

Předloni ale reálná mzda klesla více, o 7,5 procenta…

Předpoklad je, že v roce 2025 dosáhne ekonomika většího růstu než letos. Zatím to všechny prognózy ukazují a pak by nárůst reálné mzdy měl být ještě větší než letos.

Třeba ve veřejné správě jste ale fakticky růst platů pro letošek zmrazili, tam lidé opět zchudnou…

My pracujeme s objemem prostředků na platy, který jsme snížili o dvě procenta. A je na každém správci kapitol, zda se vydá cestou, že bude mít méně pracovníků s vyššími platy, nebo naopak.

Ale v průměru za veřejný sektor si lze sotva představit, že by platy nominálně stouply o čtyři procenta. Nebo snad ano?

Těžko říct, to uvidíme až na konci letošního roku.

Byl byste ochoten kývnout na růst platů ve veřejné sféře pro příští rok?

V dubnu budeme mít novou makroprognózu, což je základ pro přípravu rozpočtu, kde budeme pracovat s nějakým předpokládaným výkonem ekonomiky v příštím roce. Patřím mezi členy vlády, kteří by raději navyšovali nadtarifní složku platů než tarify.

Navíc bych byl pro zjednodušení platového systému. Máme platové třídy, platové stupně a zaručené mzdy. Tedy máme tři nástroje na totéž, a to je mimořádně komplikované. Byl bych rád, kdybychom to výrazně zjednodušili.

Jsem příznivcem toho, abychom měli tarifní platy na konkrétní pozici. Když člověk pozici vykonává, tak má vědět, jaký je tarif bez ohledu na to, v jakém je například stupni.

Ve volebních průzkumech si ODS příliš dobře nevede, ostatní koaliční strany ještě hůř. Dopady konsolidace financí jste se snažili rozprostřít na všechny, ale také jste všechny aspoň trochu naštvali. Nebojíte se, že vám to lidi jen tak nezapomenou?

Nebojím se, ale nic není samozřejmé. A platí, že obhájit je těžší než poprvé vyhrát. Tak to prostě je. Ale stejně jako jsem loni říkal, že data a čísla ukážou, jak je to s rozpočtem, tak se letos ukáže, že dopady, které jsou nepříjemné – není totiž žádná populární metoda, jak konsolidovat veřejné finance a snižovat schodek –, nebudou tak dramatické, jak to líčila opozice nebo odbory.

Pokud letos i příští rok porostou reálné příjmy, a zatím tomu všechna čísla nasvědčují, tak si myslím, že naši voliči mohou ocenit naše koncepční úsilí. Neodpustili by nám, že jsme nedělali nic. Ano, možná bychom byli momentálně o něco populárnější, ale myslím si, že až předstoupíme za rok před voliče, sklidíme za to uznání. Byl to náš klíčový předvolební slib, že zlepšíme stav veřejných financí.

Výsledek státního rozpočtu sice bývá v únoru vždy slabší, letos ale opět sklouzl do hrozivého schodku přes sto miliard korun. Proč?

Příjmy a výdaje nejsou kontinuální, že by každý měsíc přišla a byla vydána jedna dvanáctina rozpočtu. Například podstatná část příjmů od právnických osob chodí na konci čtvrtletí, ať už je to záloha na daň v březnu, nebo konečné vyúčtování, které podávají v červnu. Na výdajové straně je zase předfinancování některých věcí.

Pro letošek jste naplánovali rozpočet s deficitem 252 miliard, o 37 miliard nižším, než byl loni. Počítáte s tím, že ho dodržíte?

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že bychom s dodržením schodku mohli mít problém. Jak jsem říkal, vždy jsou silnější poslední měsíce kvartálu, to znamená březen, červen, září a prosinec. První relevantní data budeme mít po prvním pololetí, až budou zúčtovány daně z příjmu naprosté většiny firem.

Projevují se už v letošních výsledcích rozpočtu dopady konsolidačního balíčku?

Zatím málo, protože máme za sebou fakticky jeden měsíc. Změny začaly platit prvního ledna a výplaty za leden, kde se poprvé projevily úpravy nemocenského pojištění nebo zvýšená progrese u daně z příjmů fyzických osob, byly vypláceny až v únoru.

Podařilo se vám už v rozpočtu najít potřebných 800 milionů na platy nepedagogických pracovníků?

Na platy do školství jde letos zhruba 205 miliard. Takže když vezmu tuto částku a postavím proti tomu požadavek na 800 milionů, je to méně než půl procenta. To je určitě věc, která se dá vyřešit.

Finanční břemeno ale chcete přenést na zřizovatele, tedy na obce a kraje.

Systémovým řešením by bylo převést to na zřizovatele. To znamená ale posílit rozpočtové určení daní. Debaty o tom v těchto dnech a týdnech probíhají. Mně to přijde správné, protože pak bude ekonomická motivace zřizovatelů. Stát na to vlastně není schopen dohlédnout z titulu, že zřizovatelem je někdo jiný než on. Takže proto zvažujeme, že bychom část sdílených daní převedli na kraje pro nepedagogické pracovníky.

Ve čtvrtek opět protestovali zemědělci. Stěžují si na to, že jim vláda dostatečně nepomáhá v situaci, kdy jde údajně o přežití českého zemědělství. Je podle vás situace tak dramatická? A v čem byste zemědělcům vyhověl?

Ten problém je evropský, netýká se jen českého zemědělství. Vidíme, že protesty jsou v mnoha členských státech EU.

Pokud stížnosti zemědělců směřují například k přehnané regulaci a byrokracii, tak to jsou věci, které obecně podporuji. Jsem určitě pro to, abychom identifikovali zbytečné regulace, zbytečnou byrokracii a to rušili.

V programovém prohlášení vlády jsme měli, že podpoříme malé rodinné farmy. Teď, když se vyhodnocuje první rok nové společné zemědělské politiky, se ukazuje, že se tento cíl podařilo splnit. Současně z těch čísel vyplývá, že problém existuje u středně velkých farem nebo středně velkých podniků. A tam teď vláda soustředí svou pozornost.

Jsou ale v rozpočtu na větší podporu zemědělců peníze? Lidovecký ministr zemědělství Marek Výborný mluvil o možném posílení investičních titulů…

To je věc vlády jako celku. Ale nemyslím si, že vláda má rozhodovat pod tlakem demonstrací. Demonstrování je sice legitimní právo, které nijak nezpochybňuji, ale pokud si někdo představuje, že na základě toho se vláda takzvaně lekne a začne měnit svou politiku, tak se mýlí.

Zemědělci také požadují, aby se na dotace nevztahovaly daně, tedy aby se nezapočítávaly do jejich příjmů.

S tím nemůžu souhlasit. Dotace je zdaněna v rámci celkového zisku. Pokud někdo zůstal ve ztrátě nebo je na nule a má dotaci, tak nic nedaní. Pokud ale má velký zisk a převážná většina je tvořena tím, že dostal dotace, tak bychom vlastně žádné daně nevybírali, kdybychom to odpočetli. To si nemyslím, že je správný postup, jak se má hospodařit s penězi daňových poplatníků.

Dalším požadavkem farmářů je snížení daně z nemovitostí u zemědělské půdy na loňskou úroveň.

To je věc místních samospráv a myslím si, že je legitimní, aby bylo plně na rozhodnutí místního zastupitelstva, zda například sníží koeficient u zemědělské půdy. U ní je dokonce strop, koeficient navýšení nemůže být tak vysoký jako u ostatních druhů nemovitého majetku. Je to ale opravdu věc decentralizovaná a podle mě to je tak správně. Jde o příjem místních rozpočtů, a tudíž to je na jejich rozhodnutí.

Švýcaři si odhlasovali třináctý důchod i to, že věk odchodu do důchodu se u nich zvyšovat nebude. U nás má postupně růst, a navíc se mají snižovat výměry u nových penzí. Je to vážně nutné?

Nejsem znalec švýcarského penzijního systému. Každopádně to, že si odhlasujete třináctý důchod, může být to samé, jako když důchody zvýším a můžu jich mít klidně dvanáct.

Nám se nikdy jako politikům nepodařilo správně vysvětlit, co je to průběžný systém. Mnozí lidé, a já jim to nevyčítám, žijí v přesvědčení, že když vidí každý měsíc na výplatní pásce, kolik se jim strhává sociální pojištění a důchod, že to takzvaně jde na jejich účet a že jim to stát vyplatí, až budou v penzi. Ale pravda je jiná. Z toho, co dnes odvedou ekonomicky ti aktivní, platíme penze stávajícím penzistům.

Přitom víme, že se počet ekonomicky aktivních osob bude snižovat, což znamená, že peněz do systému bude přicházet méně a my musíme hledat balanc mezi tím, jaké jsou současné penze a jaká je dlouhodobá perspektiva.

Demografii nezmění žádná vláda. Změny, které navrhuje ministr sociálních věcí Jurečka, nijak nevybočují z evropských debat.

Není ale škoda, že se na změnách v penzích vláda nedohodla s opozicí? Hnutí ANO hlásá, že až se po volbách dostane k moci, tak reformu reviduje.

Škoda to samozřejmě je, nejsme však v situaci, kdy máme jeden koncept vlády, druhý koncept opozice a teď debatujeme, zda se ty koncepty mohou někde přiblížit. Já bych to samozřejmě uvítal, ale zatím slyším od opozice samá „ne“. Jsou proti každé navržené změně. Místo toho, aby přišli s nějakým vlastním plánem, abychom to mohli porovnat, případně se inspirovat. Jenže nic takového na stole není.

Kolik jednání v této věci vláda opozici nabídla?

Podle slov vicepremiéra Jurečky dost. Mám od něj informaci, že už před mnoha měsíci opozici vyzval, ať přijde s vlastním konceptem. To nemusí být paragrafové znění, stačily by základní parametry, o kterých můžeme debatovat. Podle slov Mariana Jurečky ale zatím nic takového neobdržel. Potom se těžko debatuje nad něčím jiným, než je návrh vlády.

Minoritní akcionáři polostátní společnosti ČEZ upozorňují na to, že vláda už skoro dva roky lavíruje a není schopná říct, co s podnikem zamýšlí. Mluvilo se o úplném ovládnutí státem, o jeho rozdělení. Co bude?

Žádné zásadní rozhodnutí jsme neučinili. Čeká nás v příštích měsících, protože dostaneme přepracované nabídky na výstavbu jaderných bloků. Je to klíčové rozhodnutí české energetiky na mnoho desítek let dopředu. Součástí posuzování a výběru té správné varianty bude i otázka financování výstavby nových jaderných bloků.

Minoritní akcionáři se obávají nenávratnosti takové investice.

Ke konci dubna bychom měli dostat závaznou nabídku na až čtyři bloky. Na základě toho se pak budeme rozhodovat.

Vládní pětikoalice zvenčí dlouho působila jednotně, teď to častěji jiskří i kvůli ministru vnitra a šéfovi STAN Vítu Rakušanovi. Co říkáte na to, že tento týden místo toho, aby jednal s ministry v Bruselu, odjel do Vyškova dělat si vlastní reklamu?

To, že strany dělají předvolební kampaň, je normální. Ať už je to vládní, či opoziční strana. Musím se zeptat pana vicepremiéra, co bylo v Bruselu na agendě, a můžeme si také porovnat procentuální účast ministrů jednotlivých členských států, jak často jezdí nebo nejezdí. Ale to, že někdo dělá kampaně, je u politiků normální.

V koalici to ale zaskřípalo i kvůli přijímání eura a pak váš spolustraník a hejtman Martin Kuba označil ministra školství ze STAN Mikuláše Beka za politického neumětela. Ten mu obratem vzkázal, že je pokrytec.

Člověk musí být trochu nad věcí. Minulý rok jsem vyslechl tolik nelichotivých slov od některých členů z hnutí STAN, kdy už v dubnu věděli, že nezvládneme rozpočet podle plánu, a říkali, že ministr financí to nezvládá, aby se pak ukázalo, že jsme rozpočet zvládli…

Volby do Sněmovny budou za rok a půl. Dokážete si představit, že byste mohli v případě úspěchu fungovat na stejném nebo velmi podobném půdorysu, jako funguje koalice nyní?

Ano, a je to zcela logické. Když se podíváte, jak probíhá debata mezi koalicí a opozicí, tak si úplně neumím představit, že by některá z vládních stran příští vládu sestavovala se stávající opozicí.

Proslýchá se, že část ODS, konkrétně ta reprezentovaná hejtmanem Kubou, se již baví o možnosti sestavení vlády s ANO.

Něco takového se proslýchá už možná sedm let. A jak se budou blížit volby, tak se to bude proslýchat ještě víc. Stejně se to dělo před volbami v roce 2017 a před volbami v roce 2021. Já si myslím, že žádná taková jednání neprobíhají, a to ani na neoficiální úrovni. Nemyslím si, že by taková jednání vedl Martin Kuba. Silně většinový názor v ODS je, že s hnutím ANO se vládnout nedá.

A je už rozhodnuto, jestli půjdete do sněmovních voleb sami, nebo spolu?

Rozhodnuto ještě určitě není, je to daleko. Patřím ale k těm, kdo si myslí, že trojkoaliční projekt Spolu s KDU-ČSL a TOP 09 je úspěšný a že úspěšný projekt se nemá opouštět.