Hlavní obsah

Stanice na Litoměřicku zachraňuje stovky zvířat každý rok, teď sama volá o pomoc

Každý rok zachrání přes dva tisíce volně žijících zvířat, teď by ale sami potřebovali pomoc. Pokud k ní rychle nedojde, známá záchranná stanice Falco z Dolního Týnce na Litoměřicku ukončí příští rok činnost. Důvodem je dlouhodobé podfinancování.

Foto: Město Cvikov

Zraněné živočichy v záchranné stanici ošetří a vyléčí a pak je vypouštějí zpět do volné přírody, jako v případě čápa ze Cvikova (na snímku), který se zranil při pádu do komína.

Článek

Stanice o svých problémech informovala na sociální síti. „I když je to pro nás těžké, musíme se postavit realitě. Za současných podmínek nebudeme schopni z důvodu dlouhodobého podfinancování udržet naše zařízení v provozu,“ napsali lidé ze stanice před pár dny.

Podle šéfa stanice Václava Tomšovského je to volání o pomoc. „Je to poslední výkřik a snaha ještě pošťouchnout Ústecký a Liberecký kraj a radní ve městech, s nimiž spolupracujeme. I když máme i jiné zdroje, dary nebo příspěvky ze sbírky Zvířata v nouzi, bez pomoci z měst to neufinancujeme,“ líčil Tomšovský.

Psovi vytáhli míček z krku vývrtkou, u Prahy odchytili pumu. Teď ale nemá stanice kam jít

Domácí

Potíž je podle něj v tom, že pomoc od měst či kraje není automatická. Záchranná stanice o ni musí každoročně žádat. „Většinou to probíhá tak, že v únoru vypíšou dotační program, my se přihlásíme, uprostřed léta máme smlouvu, v říjnu to vyúčtujeme a v průběhu listopadu nám to proplatí. Takže reálně máme peníze na konci roku a měsíce předtím musíme nějak překlenout. Nejde to ale dělat donekonečna,“ řekl Novinkám vedoucí stanice.

Foto: Záchranná stanice Falco

Za zraněnými ježky, čápy, liškami, labutěmi či veverkami musí ve většině případů zvířecí záchranáři sami dojet.

Ve Falcu podle svých slov zaměstnává pět lidí a sebe, stanice má sedm dní v týdnu dvanáctihodinový provoz, od osmi večer do osmi ráno. Největší plat je 20,5 tisíce hrubého. Stanice přitom vykrývá území od Českolipska až po Teplicko.

Za zraněnými čápy, liškami, ježky, labutěmi či veverkami musí ve většině případů sami dojet, málokdy jsou lidé schopni je do záchranné stanice přivézt. Zraněná zvířata jim předávají také městští i státní policisté, hasiči, obrací se na ně i národní park České Švýcarsko.

Foto: Záchranná stanice Falco

Stanice každoročně přijímá a ošetřuje čím dál větší počet zraněných nebo jinak handicapovaných zvířat.

„Záchranných stanic je 33, my pokrýváme druhé největší území. Nejbližší další stanice jsou v Chomutově a v Liberci. Nemohu za ně mluvit, ale pokud bychom ukončili provoz, nezvládli by podle mě tak velké území pokrýt,“ zmínil Tomšovský.

Stanice podle něj každoročně přijímá a ošetřuje čím dál větší počet zraněných nebo jinak handicapovaných zvířat. „Loni jich bylo 2300. Letos už jsme překročili hranici dvou tisíc, takže na konci roku budeme na počtu kolem dvou a půl tisíce,“ upozornil vedoucí stanice.

Vyděšená mláďata výrů ohrožovala stoupající voda v lomu. Záchranáři k nim museli doplavat

Koktejl

Související články

Výběr článků

Načítám