Stamilionová škoda jako v Hustopečích? Vypořádání za Studénku trvalo 16 let

Právě na příkladu ze Studénky je možné ukázat, jak složitý a zdlouhavý proces to může být. Vyplácení náhrady škody totiž skončilo teprve loni, tedy šestnáct let poté, co mezinárodní rychlík narazil ve Studénce do právě zříceného mostu, a dva roky poté, co trestní soudy po letech konečně vynesly pravomocný verdikt.

Pětici manažerů dvou stavebních firem Krajský soud v Ostravě uznal pravomocně vinnými a vzhledem k průtahům v soudním řízení je poslal domů s podmínkami až v roce 2022.

Čtrnáct let předtím při neštěstí zemřelo osm lidí, dalších 95 bylo zraněno a celková škoda se vyšplhala na více než 177 milionů korun.

Trestní soudy přitom o náhradě škody nerozhodovaly. Jak Novinky nyní zjistily, poškození se náhrady domáhali u civilních soudů, někteří se s firmami dohodli mimosoudně. Většina však nechce sdělit podrobnosti s tím, že jsou vázáni mlčenlivostí.

Odsouzení muži pracovali pro společnost Ostravské dopravní stavby a jejího subdodavatele společnost Bögl & Krýsl. Ani jedna firma dnes už neexistuje. Ostravské dopravní stavby jsou od roku 2020 v likvidaci a staly se součástí velké stavební firmy Eurovia. Firmu Bögl & Krýsl zase její majitelé prodali.

„Odpovědnost za vzniklou škodu samotných obžalovaných je přenesena zákoníkem práce na zaměstnavatele obžalovaných, neboť ti se dopustili protiprávního jednání v souvislosti se svou pracovní činností,“ vysvětlil Novinkám mluvčí ostravského soudu Igor Krajdl. Náhradu škody tak musely řešit právě tyto dvě společnosti.

Největší škodu přitom utrpěly České dráhy (ČD), které přišly nejenom o vlak v ceně 65 milionů korun, ale musely po nehodě i odškodnit pozůstalé a vyplatit cestujícím bolestné, náklady léčení, ušlou mzdu a ztížení společenského uplatnění. Za to lidem poslaly dalších 14 milionů korun.

„Sporná soudní řízení byla uzavřena narovnáními a soudními smíry, jejichž obsah je předmětem mlčenlivosti. Na náhradu škody ČD obdržely částku přesahující 60 milionů korun,“ potvrdila nyní Novinkám mluvčí ČD Vanda Rajnochová.

Na otázku, v jakém roce peníze obdržely, odpověděla: „Podstatnou část kolem roku 2012 a menší část v roce 2024.“

Další peníze vymáhala Správa železnic za poškození železničního svršku, tam šlo o 11 milionů, a Moravskoslezský kraj, který si opravu mostu objednal.

Kraj vyčíslil vzniklou škodu na 19 milionů. Třináct milionů představovalo škodu na samotném rekonstruovaném mostě, zbytek náklady za zavedenou náhradní autobusovou dopravu nebo opravy dočasných silničních objízdných tras.

„Škoda na mostě samotném byla kraji plně nahrazena společností ODS – Dopravní stavby Ostrava, a. s., a to dokončením rekonstrukce mostu, respektive výstavbou mostu nového,“ uvedla k tomu nyní mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová.

Podle ní byl nový most otevřen v červenci 2009 a náhradu za ostatní škody kraj dostal o rok později, v březnu 2010. „Věc tak nebylo nutné řešit soudní cestou,“ podotkla. Další čtyři miliony vyčíslily zdravotní pojišťovny.

Pro Eurovii je případ uzavřený a dnes se k němu nechce vracet. „S ohledem na lhůty, na které jsme neměli vliv, byly některé závazky skutečně vypořádány s odstupem několika let. Důvodem bylo nejasné stanovení odpovědnosti u jednotlivých soudních jednání,“ potvrdila Novinkám mluvčí firmy Iveta Štočková.

„Všechny závazky v souvislosti s touto tragédií jsou z naší strany vypořádány,“ konstatovala. Podrobnosti k řízením sdělit odmítla.

Jak pro Novinky vysvětlil advokát Tomáš Sokol, stejně jako ve Studénce i v případě vykolejeného vlaku v Hustopečích je pro vyplacení škody stěžejní označení viníka nehody. Při takto výjimečných případech není neobvyklé zadání řady znaleckých posudků a samotné vyšetřování se vleče.

„Soudní spis ke Studénce měl 14 tisíc stran. Už to samo o sobě je jasný důvod neobyčejně dlouhého řízení,“ podotkl.

Dalším důvodem pro komplikované vypořádání podle něj je i to, že každý poškozený sice může žádat o náhradu škody kdykoli, tedy i předtím, než je viník jasně označen a pravomocně odsouzen, musí ale prokazovat většinu toho, co zjišťuje policie, a ta má rozsáhlé vyšetřovací pravomoci. Čekat na její výsledky je tak výhodnější.

„Závěry policejního šetření jsou zejména v takto složitých případech v podstatě nezbytnou podmínkou pro cokoliv dalšího,“ konstatoval Sokol.

V Hustopečích, kde na konci letošního února havaroval vlak převážející v cisternách toxický benzen, případ stále vyšetřuje policie a probíhají práce na odstraňování škod. Ty tak ještě nejsou konečné.

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) je havárie svým rozsahem největším únikem benzenu na světě. Dosud největší byla nehoda v Číně, která byla přibližně třikrát menšího rozsahu.

Původně byla škoda vyčíslena na částku převyšující čtvrt miliardy korun, a to nejen na vlaku, kolejích, nákladu a vyplacení nasazených lidí, kteří s následky havárie dodnes bojují. V pondělí však Česká inspekce životního prostředí oznámila, že jen cena za škody na životním prostředí bude násobně vyšší než původně odhadovaných 100 milionů. Ministr Hladík později dodal, že likvidace škod vyjde na vyšší stovky milionů.

Benzen převážela Ostravská dopravní společnost – Cargo. Spekuluje se o chybě řidiče, který na trati údajně výrazně překročil rychlost. Lokomotiva se tak v zatáčce oddělila a zbytek soupravy vykolejil. Benzen následně začal hořet. Při nehodě nikdo nebyl zraněn. Firma začátkem března vydala prohlášení, kde vyjádřila hlubokou lítost. Podle ní šlo o zkušeného strojvedoucího s dlouholetou praxí.

„V této fázi nelze definitivně vyloučit ani další možné příčiny včetně technické závady či jiných okolností, které mohly k nehodě přispět,“ uvedla společnost. „Pokud vyšetřování prokáže systémové nedostatky, jsme připraveni přijmout odpovídající opatření a aktivně se podílet na řešení vzniklých škod,“ dodala.

Mluvčí Správy železnic (SŽ) Nela Eberl Friebová na to reagovala slovy, že v rámci uplatňování náhrad škod budou postupovat standardní cestou.

„Po vyšetření příčin a okolností vzniku mimořádné události ze strany Policie ČR, Drážní inspekce a SŽ budou náklady uplatněny na viníkovi, případně u jeho pojistitele z titulu pojištění odpovědnosti za škodu,“ napsala Novinkám mluvčí.

Podobně se vyjádřila společnost DEZA z koncernu Agrofert, která benzen vyrobila. Škodu vyčíslila na desítky milionů korun za znehodnocenou látku a devět zničených cisteren, které patřily společnosti.

„Ohledně vymáhání škody probíhají jednání se smluvními partnery a pojišťovnou. Prozatím není určen viník nehody, takže nelze uplatnit náhradu škody,“ sdělil Novinkám mluvčí koncernu Pavel Hermanský.