Článek
Ženy od biologického otce svého dítěte následně nechtějí ani alimenty, neuvádějí jeho jméno v rodném listu, neuvedou jej nikde jako otce. Důvodů, proč se stále více žen rozhoduje mít miminko bez otce, je několik.
Svobodné ženy po pětatřicítce jen těžko shánějí partnera, který by odpovídal, nejen vzděláním, jejich představám.
Současně jim ale začínají tikat biologické hodiny a nemohou hledat vhodného partnera a otce svých budoucích dětí do nekonečna, aby pak sebe i případné dítě nevystavovaly možným komplikacím a zdravotním rizikům.
„Optimální doba pro první dítě je do 31 let,“ říká gynekolog Tomáš Bednář z Prahy, ale současně dodává, že nějaká pevná věková hranice neexistuje.
Důvodem může být zklamání
Podle psychologů ženy, které se takto rozhodnou, zažily zklamání nejen v partnerských vztazích.
Často mají zkušenost i s rozvodem svých rodičů.
„Nedůvěřují vztahům a obávají se jejich lability. Navíc nemají štěstí na partnera, či s ním nechtějí žít. Proto se často rozhodují, že si dítě vychovají samy,“ řekla Právu psycholožka Kateřina Irmanovová.
Mít dítě bez oficiálně zapsaného otce se podle sociologů rozhodují spíše ženy vzdělané, v dobrém postavení. Rizika takového rozhodnutí jsou ale veliká. Nejedná se jen o to, že se mohou dostat do ekonomických potíží.
„Když už se ženě podaří najít muže, který je ochoten přivést ji do jiného stavu bez dalších závazků, pravděpodobně bude daný muž požadovat záruky, které ho uchrání před případnými budoucími nároky na výživné,“ uvádí advokátka Soňa Sedláčková.
Často tento problém řeší potenciální rodiče smlouvou, v níž účast muže v životě dítěte vyloučí. Jenže takováto smlouva by byla absolutně neplatná.
Otcovství určuje soud
Řada mužů si myslí, že pokud nebudou uvedeni v rodném listu jako otcové, což bez jejich souhlasu opravdu není možné, můžou se soudu o výživné vyhnout. Opak je však pravdou.
Dle zákona může být otcovství určeno soudem, a to jak na návrh matky nebo otce, tak i na návrh dítěte, a to kdykoliv, toto právo se nepromlčuje. Pro úplnost je potřeba uvést, že pokud muž dá pouze souhlas s použitím svého genetického materiálu k umělému oplodnění konkrétní ženy, bude určen jako otec, a to na základě testů DNA.
S projednáním žaloby o určení otcovství je ze zákona spojeno i řízení o úpravu rodičovské odpovědnosti, tj. určení komu bude dítě svěřeno do péče, jaké bude druhý rodič platit výživné a případně i úprava styku, pokud to některý z rodičů navrhne. Výživné na nezletilé dítě lze stanovit až tři roky zpětně.
Skutečnost, kterou si jen málo mužů uvědomuje, je, že si žena může nárokovat náhradu nákladů i během těhotenství a po něm až do dvou let dítěte. Tyto nároky jsou nad rámec výživného, které může určit posléze soud. Žena je může nárokovat na „pravděpodobném“ otci a soud dokonce může nařídit, aby tyto náklady byly uhrazeny předem, upozorňuje Sedláčková.
Otcové se mohou domoci svých práv
Další nebezpečí, tentokrát pro matku, hrozí v případě, že se v muži probudí otcovské pudy. Může se stát, že se otec začne domáhat svých otcovských práv. Tomu se žena bude jen těžko bránit, a to i v případě, že muž není uveden v rodném listu.
Soud může otcovství určit, a to i na návrh otce dítěte. Pokud muž vynaloží nemalé úsilí k prokázání otcovství, může se následně se stejným zápalem domáhat i svých rodičovských práv a práva styku s dítětem.