Článek
Pojmem Benešovy dekrety se označují výnosy prezidenta Edvarda Beneše z období od května do července 1945, které řídily chod státu bezprostředně po skončení druhé světové války. Některé z nich se týkaly vyvlastnění a zbavení občanských práv příslušníků německé a maďarské národnostní menšiny.
V současné době se mírná nadpoloviční většina Čechů (52 procent) kloní k názoru,
že Benešovy dekrety by měly platit i nadále, ještě před pěti lety to bylo o 15 procent více. Naopak 11 procent se domnívá, že by měly být zrušeny. V roce 2002 bylo zastánců zrušení dekretů pět procent. Zároveň ale také pribývá respondentů, kteří na věc nemají jasný názor (37 procent nyní, 28 procent v roce 2002).
Odsun Němců z tehdejšího Československa považuje v současnosti za spravedlivý o něco méně než polovina dotázaných (48 procent), naopak celkem 28 procent jej pokládá za nespravedlivý. I zde v uplynulých letech pozvolna ubývalo zastánců
odsunu, v roce 2002 jich bylo 60 procent.
Názory na Benešovy dekrety podle CVVM (v %) | |||||
---|---|---|---|---|---|
názor | březen 2002 | červen 2004 | únor 2005 | listopad 2006 | listopad 2007 |
měly by platit i nadále | 67 | 66 | 64 | 53 | 52 |
měly by být zrušeny | 5 | 8 | 7 | 13 | 11 |
neví | 28 | 26 | 29 | 34 | 37 |
Mladí lidé se o odsun nezajímají
"Podle poloviny dotázaných (51 procent) Benešovy dekrety negativně ovlivňují vztahy s Německem. Stejný názor zastává 28 procent respondentů, pokud jde o vztahy s Rakouskem.
Výsledky průzkumu se liší zejména v závislosti na věku. Ve skupině nad 60 let považuje odsun za spravedlivý téměř 60 procent dotázaných, zatímco mezi
lidmi mladšími 30 let zastává stejný názor pouze 33 procent respondentů.
"Mladí lidé (15-29 let) se o problematiku odsunu sudetských Němců příliš nezajímají nebo případně nemají utvořen jednoznačný názor (50 procent)," uzavírá průzkum.