Článek
Jitka Pafková měla v loňském roce se svoji nejbližší rodinou štěstí. Nikomu se nic nestalo, dům, v kterém žije, zůstal i po prohnání tornáda Mikulčicemi obyvatelný. Na zbytek její rodiny ale neštěstí dopadlo plnou silou.
Křičel jsem na děti, ať si lehnou. A celý dům šel k zemi
Čtyři domy poničené
„Mému strýcovi spadl dům úplně, brácha má taky úplně neobyvatelný dům. Rodina se tak nastěhovala k nám,“ svěřila se tehdy Pafková Novinkám.
„My jsme si vůbec nedokázali představit, že něco takového na nás může přijít. Ale najednou jsme slyšeli takový zvuk, jako kdyby nad námi letělo nějaké letadlo, nějaká turbína. Říkali jsme si: co to je? Koukli jsme ven a tam tornádo. Hrozné!” popisuje rok staré chvíle.
Nejprve se podle jejích slov snažili ochránit auta proti krupobití. „Ale pak jsme si řekli: Pane Bože, chraňme sebe, chraňme naše životy.“
S pomocí dobrovolníků šly opravy rychle
Následovala řada dnů, týdnů i měsíců, ve kterých bylo nutné napnout síly k opravám a návratu života k normálu.
„My jsme některé věci dokončili už koncem loňského léta, protože tady bylo neuvěřitelné množství dobrovolníků. Dobře to tu fungovalo, proto se toho taky hodně stihlo. Už v září jsme dokončovali nejdůležitější věci, střechu, vnitřky, vymalování celého domu. Zahradu jsme dodělávali letos, protože byla nejméně důležitá. Na našem domě už nechybí vůbec nic,“ popisuje po roce Novinkám Jitka Pafková.
Zkoordinovat přitom musela opravy nejen svého domu. Tornádo totiž vážně poničilo i další tři domy v jejich rodině.
Lidé z obcí postižených tornádem dostanou další šanci na získání dotace
Protože s létem přichází i bouřková sezóna a Mikulčice už jich letos pár zažily, přiznává mladá žena, že obavy z opakování loňské hrůzy má v hlavě stále.
„Hledíme z okna, jsme všichni takoví nesví. Připravit se na to ale stejně nedá. Člověku to zůstane v hlavě. I děti jsou vždycky nervózní, když začne foukat vítr.”