Článek
V posledním roce zakusila nejstarší česká politická strana (vznikla roku 1878) pod jeho vedením masivní ztrátu voličské důvěry a pád až k deseti procentům preferencí. V bitvách uvnitř ČSSD byl přitom Sobotka zvyklý spíš vítězit.
Vedení strany, do které vstoupil v osmnácti letech v roce 1989 cestou na sraz fanoušků sci-fi, formálně převzal v roce 2010 po povolební rezignaci Jiřího Paroubka, o rok později se ale musel o předsednický post poprat se svým největším vnitrostranickým rivalem Michalem Haškem. Velmi těsně se mu podařilo zvítězit, ale tehdy opoziční ČSSD byla celé volební období rozdělena na dva nesmiřitelné tábory „haškovců“ a „sobotkovců“.
Naplno se konflikt uvnitř strany projevil po předčasných volbách, ve kterých ČSSD sice zvítězila (20,45 procenta), ale s nečekaně hubeným předstihem před ANO (18,65 procenta). Tehdy se vnitrostranická opozice v čele s Haškem na předsednictvu a znovu po tajné lánské schůzce s prezidentem Milošem Zemanem pokusila Sobotku z předsednického křesla vystrnadit.
Bohuslav Sobotka (vpravo) jako ministr financí v roce 2002 hovoří s tehdejším ministrem práce a sociálních věcí Zdeňkem Škromachem.
Pokus o puč, jak to Sobotka nazval, ale ustál a stal se premiérem. Postupně se také zbavil všech hlasitých vnitrostranických oponentů. Někteří mu vyčítali, že se obklopil jen přikyvovači, což pro stranický život nikdy není dobře.
Hašek odešel z politiky po prohraných krajských volbách v roce 2016. Záměr rezignovat na všechny politické funkce ohlásil i poslanec Jeroným Tejc poté, co na sjezdu ČSSD opět neuspěl jako kandidát na prvního místopředsedu proti Milanu Chovancovi.
Potopil ho i návrh daňové reformy
Výrazného Sobotkova kritika, bývalého jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu vyškrtlo vedení ČSSD z kandidátky pro letošní parlamentní volby: provalilo se, že vyplácel nestandardní odměny manažerovi krajských nemocnic, který zároveň stavěl Zimolovi chatu.
Přesvědčovat o své vizi veřejnost se ale Sobotkovi nedařilo. Straně setrvale klesaly preference od té doby, co začala vládnout v koalici s ANO Andreje Babiše. První větší šok přišel v loňských krajských volbách, kde ČSSD drtivě prohrála a ztratila devět krajů z jedenácti. Dalším hřebíkem do rakve byla „kauza Altner“, kterou Sobotka zdědil po svých předchůdcích a jež vyvrcholila v loňském roce, kdy soud uložil zaplatit dnes již zesnulému bývalému advokátovi Zdeňku Altnerovi téměř 338 miliónů korun za jeho služby ve sporu o Lidový dům. Kauza se strany citelně dotkla, musela začít šetřit, a to i na personálu.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr financí Andrej Babiš (ANO)
Nepomohlo ani představení ambiciózních plánů na daňovou reformu a výraznou daňovou progresi, která by poškodila střední vrstvy, kdy začali voliči ubývat ještě rychleji.
Babiš i Sobotka si navíc čím dál tím víc v médiích vjížděli do vlasů a vyměňovali si invektivy. Sobotka v uplynulém měsíci dokázal vypudit Babiše z vlády. A to byl podle všeho začátek Sobotkova konce. Poslední kapkou pak byly nedávné turbulence ohledně kandidátky ČSSD v Praze, kdy už předseda neměl sílu prosadit jako lídra svého spojence, ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. Místo něj bude kandidátku vést náměstek pražské primátorky Petr Dolínek.
Na důchod je mladý
Téměř celý dospělý život Sobotky byl spjatý s vrcholovou politikou: poprvé byl do Poslanecké sněmovny zvolen v roce 1996 krátce po studiích, byl předsedou rozpočtového výboru Sněmovny i mandátového a imunitního výboru, byl také předsedou klubu ČSSD, ministrem financí ve vládách Vladimíra Špidly i Jiřího Paroubka (2002–2006), byl místopředsedou vlády pro ekonomiku (2003–2004) a v Paroubkově vládě prvním vicepremiérem (2005–2006).
Za jeho působení v politice se mu podařilo též ustát několik kauz. V červenci 2009 přiznal, že svůj byt v Praze za více než 7 miliónů koupil mimo jiné také z poslaneckých náhrad, určených například na dopravu či bydlení. Jeho kritici, zejména Andrej Babiš, mu jako exministrovi financí vyčítají kontroverzní privatizaci OKD a také zadlužování v době ekonomického růstu.
Nastav si to, támhle to máš obráceně, vybízí prezident Miloš Zeman holí premiéra Bohuslava Sobotku, aby si srovnal mikrofon.
Vynucený ústup z politických ramp symbolicky provází i rozpad jeho rodinného života. S manželkou po čtrnáctiletém svazku oznámili rozluku, byť chtějí zůstat „milujícími rodiči“ dvou synů, v létě se odstěhuje a nevyloučil ani rozvod. V předstihu také nenápadně začal mluvit o tom, že po případném odchodu z politiky by se uživil s ohledem na své vzdělání jako právník.
Řízený ústup z veřejného života možná právě začal. Sobotka přitom není založením člověk, který by si po vzoru Miloše Zemana či Jiřího Paroubka začal na svých přátelích z Lidového domu brousit svůj ostrovtip nebo jim jinak chtěl škodit. Právě naopak, z jeho slov, tváře i gest lze jen málokdy vyčíst skutečné emoce.
