Článek
Právě na začátku září zasáhla vloni Česko první opravdu velká vlna nákaz s vysokými počty nejen infikovaných, ale hlavně hospitalizovaných, kteří vyžadovali specializovanou nemocniční péči. Tehdy vláda z obavy kolapsu zdravotnictví zavedla řadu velmi restriktivních opatření.
Čísla rostou a nejde to svádět jen na školy, upozorňuje Dušek
Letos se zhruba od poloviny srpna začaly mírně zvyšovat počty nově diagnostikovaných pozitivních lidí. Od 15. srpna do současnosti se počty nově nakažených pohybují v nižších stovkách s výraznějším výkyvem v úterý 7. září, kdy testy zaznamenaly 583 pozitivních testů. Celkem bylo ve sledovaném období pozitivně testováno 6193 lidí.
Oproti stejnému období v loňském roce jsou tato čísla výrazně nižší. Zatímco vloni bylo 4. září zaznamenáno 797 nově nakažených, letos to ve stejném dni byla čtvrtina, tedy 205 pozitivních. Za čtvrtek 9. září 2021 pak přibylo 421 diagnostikovaných, vloni to bylo ve stejné datum 1158 nových případů.
Denní přírůstky byly vloni vyšší i v mnoha dalších dnech, celkově se pak za stejnou dobu odhalilo 11 337 nově nakažených. To je o zhruba polovinu více než letos.
Vliv proočkovanosti i promořenosti
Nezanedbatelný podíl na tom, že letošní čísla z druhého pololetí jsou prozatím výrazně příznivější oproti těm loňským, má nejen očkování, které započalo na konci loňského prosince, ale podle všeho také skutečnost, že více než 1,6 milionu lidí covid prodělalo.
Nemocnice na Karlovarsku jsou stále prázdné
Ukončené očkování proti koronaviru má podle aktuálních dat zveřejněných ministerstvem zdravotnictví více než 5,8 milionu lidí. Zde je nutno podotknout a zopakovat, že ani plné očkování stoprocentně nezabrání případné nákaze, avšak tuto šanci výrazně snižuje.
Ještě markantnější rozdíl mezi loňským a letošním začátkem školního roku je patrný z dat týkajících se počtu hospitalizací a covidových pacientů v těžkém stavu, kteří vyžadují vysoce specializovanou péči. Právě data o zatížení nemocnic některé státy jako Rakousko či Německo začínají namísto týdenní incidence případů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel nyní využívat pro relevantnější vyhodnocování vývoje epidemie, Česko to zvažuje.
Místo počtů nakažených sledovat nemocnice. Ministerstvo zvažuje změnu přístupu
Čtvrteční čísla hospitalizovaných jsou o více než polovinu nižší, než tomu bylo ve stejné datum před rokem. Ve čtvrtek 9. září leželo v nemocnicích s covidem 109 pacientů, přičemž 81 z nich má jiný než bezpříznakový průběh a vyžadují nějakou, byť minimální podporu. Tento údaj zohledňuje i graf Novinek.
O polovinu méně těžkých stavů
Konkrétně na jednotkách intenzivní péče se nachází 20 pacientů, z nichž 13 je v těžkém stavu. Na umělé plicní ventilaci jsou připojeni čtyři covidoví pacienti a na přístroji ECMO zajišťujícím mimotělní oběd se nachází jeden pacient. Podporu kyslíku potřebuje 47 pacientů na lůžkách.
Vloni to ve stejném dni bylo 266 hospitalizovaných a v jiném než asymptomatickém stavu bylo 198.
9.září loňského roku mělo těžký průběh 61 hospitalizovaných pacientů, 55 z nich bylo na JIP. Na umělé plicní ventilaci bylo připojeno 40 pacientů a jeden na přístroji ECMO. Kyslíkovou terapii potřebovalo 102 hospitalizovaných. To je taktéž výrazně více než letos.
V proočkované rodině zemřela babička na covid. Buďte opatrní i vy s vakcínou, apelují pozůstalí
Zde se pravděpodobně ještě ve větší míře projevuje efekt očkování, které má za cíl významně chránit očkované jedince v případě nákazy před těžším průběhem onemocnění či možným úmrtím. Účinnost moderních mRNA vakcín, jako je Pfizer či Moderna, se pohybuje okolo 94 procent. Ani zde není účinnost stoprocentní a existují hospitalizace mezi očkovanými, podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška jde ovšem v drtivé většině případů o seniorní lidi s přidruženými onemocněními.
Z grafu i uvedených dat je nepravděpodobné, že by aktuálně hrozil kolaps českého zdravotnictví, jako tomu bylo vloni na podzim a letos na jaře, kdy Českem procházely masivní vlny koronaviru. Vzhledem k tomu, že průměrná doba od prokázání nákazy a případnou hospitalizací je zhruba deset dní, je možné očekávat, že v příštích dnech počty hospitalizovaných ještě v návaznosti na zvyšující se počty diagnostikovaných v posledních dnech mírně porostou.
Na jaře bylo 9,5 tisíce hospitalizovaných, hrozil kolaps
Nejrizikovější podzimní scénář podle ÚZIS počítá s tím, že v druhé polovině září bude v jeden den v nemocnicích ležet 500 pacientů. To by muselo do nemocnic přibývat 50 lidí denně. Nyní je však podle Duška výhled optimistický, do nemocnic denně míří jednotky lidí.
Na vrcholu podzimní vlny leželo v nemocnicích s covidem 8209 pacientů. Na jaře, kdy v důsledku rozšíření nakažlivější varianty delta kolaps zdravotnictví reálně hrozil, pak v nemocnicích pobývalo téměř 9,5 tisíce pacientů. Z toho přes dva tisíce v těžkém stavu.
Tři scénáře. Nejhorší počítá, že v nemocnicích bude najednou až 500 lidí
Podobná čísla, která nyní ÚZIS uvádí jako nejrizikovější scénář, se vloni naplnila, když ve druhé polovině září počty hospitalizovaných vzrostly ze zhruba 500 na více než tisíc pacientů vyžadujících nemocniční péči.