Článek
NKÚ se zaměřil na správu daně z příjmů fyzických osob v letech 2012 až 2015. Úřad upozornil na to, že ministerstvo financí neanalyzovalo, jak se promítly jednotlivé změny zdanění a průběžné úpravy do státního rozpočtu.
NKÚ uvedl, že stát dosahuje efektivity výběru daně z příjmů fyzických osob tím, že značnou část povinností a z nich vyplývajících časových a finančních nákladů přenáší na zaměstnavatele.
V osmi ze 141 odmítnutých podání finanční úřady osobu nevyzvaly, aby podání opravila, ale rovnou jí uložily pokutu, čímž porušily zákon
Kontrola ukázala, že zákon o daních z příjmů se postupně stává stále nepřehlednějším. Konkrétně je „složitý a obsahuje řadu výjimek, což komplikuje správu daně, zvyšuje administrativní zátěž těm, kteří daně odvádějí i spravují, a nepřispívá k efektivitě výběru daně z příjmů fyzických osob,” uvedl Kešner.
Podle vyjádření pro ČTK ministerstvo financí souhlasí s tím, že je zákon příliš složitý. Odchylky v odhadech příjmů z daní jsou podle resortu ovlivněny především verdikty Ústavního soudu, na jejichž základě mohli zaměstnaní důchodci zpětně uplatnit slevy na dani. Ministerstvo vedle toho tvrdí, že analýzy daňových změn pravidelně provádí.
Místo upozornění na chybu rovnou pokuty
Jednou ze zavedených změn je povinnost podávat daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob a vyúčtování daně elektronicky, pokud má fyzická osoba datovou schránku. Automatizovaný daňový informační systém (ADIS), který se pro elektronických podání využívá, však neumí odeslat zprávu o odmítnutí podání.
„Že je potřeba opravit toto podání, musel sdělovat pracovník finanční správy. Na vzorku 141 odmítnutých podání kontroloři zjistili, že v osmi případech finanční úřady nevyzvaly osobu, aby podání opravila, ale rovnou jí uložily pokutu, čímž porušily zákon,“ zrekapituloval Kešner. Jen v roce 2015 přitom už resort financí evidoval přes 400 tisíc elektronických podání.
Pokud by systém odpovídal automaticky, podle NKÚ by se snížilo riziko podobných chyb i administrativní zátěž. Současný stav podle úřadu odporuje principům elektronizace veřejné správy, jejímž účelem je snížení nákladů a zlepšení komunikace veřejnosti s úřady. Tuto funkci Generální finanční ředitelství nezavedlo, přitom jen v roce 2015 evidovalo už přes 400 tisíc podání odeslaných přes datovou schránku.