Článek
V Česku je dnes zhruba 340 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, kterým byla udělena dočasná ochrana. Válka řadu rodin rozdělila, další se pod tíhou událostí rozpadly, právní problémy pak řeší české soudy. „Je to něco, s čím se bude systém dlouhodobě potýkat,“ uvedl Jakub Lorenc z Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Úřad se zaměřuje na sociálně-právní ochranu dětí ve vztahu k cizině a právě Lorenc je odborník na oblast Ukrajiny.
Už v roce 2002 sjednalo Česko s Ukrajinou dvoustrannou dohodu o právní pomoci v občanských věcech, vedle toho se právníci mohou řídit také Haagskou úmluvou z roku 1996, kterou přijalo jak Česko, tak Ukrajina. Ukrajinci se tak mohou obracet na české soudy, má to však svá specifika.
„Například podle zmíněné dvoustranné smlouvy může český soud rozhodovat o rozvodu ukrajinských občanů, ale musejí být přítomni oba. Typický příklad přitom je, že sem přijede žena s dětmi a manžel zůstane na Ukrajině. V takovém případě nemůže český soud rozhodovat a věc musí řešit soud ukrajinský,“ popsal Lorenc.
České obce si pochvalují, jak ukrajinské uprchlíky podporují místní
„Laik by si řekl, že když jsme v Česku, bude se vždy rozhodovat podle českého práva. Často to tak není,“ popsal Lorenc. Případem je určení otcovství, kdy naše soudy rozhodují podle ukrajinského práva, pokud bylo dítě narozené na Ukrajině.
„Na Ukrajině například není možné, aby v rodném listě nebyl uveden otec. Pokud není na základě souhlasu obou rodičů zapsán biologický otec, do rodného listu se zapíše příjmení matky a jména, která ona uvede,“ přiblížil odborník. Někdy žena uvede jméno svého otce, což bylo zpočátku pro české úřady matoucí.
V řadě sporů o děti pak může rozhodovat jak český, tak ukrajinský soud. „Pokud by jeden rodič zahájil soudní spor na Ukrajině a druhý v Česku, má přednost ten, který začal jako první – a ten druhý by se měl zastavit. Právně je to jasné, prakticky to mívá řadu problémů,“ popsal Lorenc.
Ukrajincům v odvodovém věku už jejich konzuláty v zahraničí nepomůžou. Leda s cestou domů
Vyjádřil se také k citlivé otázce únosu dětí, jejichž řešení se řídí podle úmluvy o mezinárodních únosech dětí z roku 1980. „Na Ukrajině je za normální situace poměrně pevný hraniční režim, dítě může opustit zemi s jedním rodičem jen tehdy, pokud má písemný notářsky ověřený souhlas druhého. Unést dítě téměř nešlo. Po ruské agresi se režim na hranicích rozvolnil a řada matek toho využila, a to je ještě mírný výraz,“ popsal Lorenc. Z devadesáti procent případů se podle něj takových únosů dopouštějí matky.
„Dva případy už se dostaly k Městskému soudu v Brně. V obou bylo rozhodnuto o nenavrácení dítěte. Pravidlo je, že se má dítě navracet, pokud není splněna některá z výjimek. Jednou z nich je, že by návrat dítě vystavil riziku vážné újmy,“ popsal expert.
Jeho úřad se podle něj slov zabýval zlomkem případů těchto únosů. V řadě z nich se rodič s uneseným dítětem přesune z Česka do dalšího evropského státu.