Článek
Podle platné legislativy by ale na tuto činnost měla už být uzavřena pracovní smlouva, která ve svém důsledku s sebou nese větší daňové odvody. Jinak by se jednalo o švarcsystém. Týká se to tisíců sportovců.
Podle právničky Petry Gříbkové ze společnosti Atlas Consulting může výše pokuty pro sportovce dosáhnout až 100 tisíc a v případě klubu až 10 miliónů korun.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Sportovec není právně zakotven
Problém se zaměstnáváním sportovců vznikl v roce 2012, kdy nabyla účinnosti novela zákoníku práce. Na odborné konferenci Právní prostor na to upozornil expert na sportovní právo a bývalý olomoucký fotbalový funkcionář Jiří Kubíček.
„Vím už o tenistech, kteří dostali pokuty za to, že tak nečiní na základě pracovní smlouvy, ale živnosti. Je to časovaná bomba, protože kontroly chodí. Vzniká tak klíčová otázka, zda sportovci jsou v tzv. švarcsystému, nebo ne. Čeká se, že na to odpovědí soudy ve svých rozhodnutích,“ uvedl Kubíček.
O tom, že profesionální sportovci, od olympioniků až po fotbalisty, by měli být podle správného výkladu zákona zaměstnanci, je přesvědčena i Gříbková.
„Profesionál je smluvně svázán s jediným odběratelem jeho výkonů a vykonává svou aktivitu evidentně pravidelně, když trénuje a závodí. V tu chvíli je to takzvaný švarcsystém, za který hrozí vysoké pokuty,“ konstatovala Gříbková.
Judikatura v této věci však zatím chybí a jednoznačný právní výklad nemá ani ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) či inspekce práce. Podle Kubíčka již ovšem dostali pokuty za švarcsystém například tenisté v Karlových Varech, a to už předloni, po novele zákoníku práce.
„Činnost profesionálních sportovců, ač není zákonem o živnostenském podnikání výslovně z podnikání vyloučena, nelze na rozdíl od činnosti trenéra, která je vázanou živností, podřadit pod žádnou z koncesovaných, vázaných ani volných živností a není ani tzv. svobodným povoláním,“ sdělil Právu mluvčí MPSV Petr Habáň.
Status profesionálních sportovců není výslovně zmíněn ani v zákoníku práce.
Klubům mohou vzrůst náklady
Problém se týká například klubů v nejvyšší fotbalové soutěži, pro něž by případné zaměstnávání hráčů, kteří nyní hrají fotbal jako živnostníci, znamenalo nemalé povinné odvody státu, a tudíž i miliónové náklady navíc.
„Vztah mezi klubem a hráčem je upraven profesionální smlouvou. Hráči nejsou zaměstnanci klubu, ale OSVČ. Existuje judikatura, podle které nelze na vztah mezi klubem a sportovcem aplikovat rysy standardního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,“ reagoval na dotaz Práva mluvčí AC Sparta Praha Ondřej Kasík.
Podle Kubíčka se však zástupci fotbalových klubů odvolávají na rozsudky, které se týkaly případů před rokem 2012, tedy ještě před účinností novely zákoníku práce.
Nové judikáty
„Nové judikáty Nejvyššího soudu z kauz po 1. lednu 2012 se dají očekávat až někdy koncem letošního roku nebo spíše až příští rok,“ odhaduje Kubíček.
Jak to dopadne, nemusí řešit sportovci, které zaměstnávají ministerstva obrany a vnitra. Zaměstnankyní Centra sportu ministerstva vnitra je například mistryně světa v alpském lyžování Šárka Strachová, mezi hvězdy armádní Dukly patří olympijská vítězka ve snowboardcrossu Eva Samková.