Článek
Sněmovna začala vládní návrh sporné důchodové reformy ve druhém čtení projednávat na mimořádné schůzi ve středu. S předlohou nesouhlasí opozice, která se rozhodla debatu obstruovat desítkami zdlouhavých vystoupení.
Návrh vládní koalice počítá s postupným navyšováním věku odchodu do důchodu až na 67 let. V tomto věku by měli jít do penze lidé narození v roce 1989 nebo později. Opoziční ANO a SPD chtějí zachovat hranici 65 let a měly i další výhrady - chtěly třeba zachovat současný způsob výpočtu penzí. Součástí schůze mělo být i projednání novely zákona o koncesionářských poplatcích, na to ale kvůli obstrukcím nezbyl čas.
„Už z některých včerejších vystoupení bylo jasné, že i opoziční poslanci přiznávají, že všechno už bylo řečeno. Myslím si, že Poslanecká sněmovna má být efektivní a schopná rozhodovat,“ zdůvodnil v pátek ráno návrh na utnutí diskuse a na hlasování v 11:45 šéf poslanců ODS Marek Benda.
Jurečka: Důchodový věk se ustálí na 67 letech
Proti tomu se ohradila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, která neúspěšně navrhovala, aby poslanci hlasovali o vrácení novely do sociálního výboru až po skončení obecné rozpravy.
Nevyloučila zároveň to, že se ANO obrátí kvůli změnách v důchodech na Ústavní soud. „Vzhledem k tomu, co se tady děje už třetí den, tak nemohu vyloučit, že se někdy na konci tohoto nešťastného příběhu, který jste tady začali psát, obrátíme na Ústavní soud,“ prohlásila.
Poté, co vládní většina podpořila ukončení obecné rozpravy, aniž by vystoupili všichni přihlášení poslanci, označila koalici za rekordmany. „Bylo to asi poosmé či deváté v tomto volebním období. Jste naprostí rekordmani v ohýbání jednacího řádu. Sekáte to jak Baťa cvičky,“ kritizovala Schillerová.
Následně se poslanci v podrobné rozpravě přihlásili k pozměňovacím návrhům. Nyní se bude předlohou zabývat garanční sociální výbor, na závěrečné hlasování by mohlo dojít nejdříve koncem října.
Omezení počtu lidí s dřívějším odchodem do penze
Překvapivě těsně před koncem podrobné rozpravy přišli předsedové koaličních klubů TOP 09 a ODS Jan Jakob a Marek Benda s návrhem na omezení okruhu lidí, kteří by mohli kvůli náročné profesi odejít do penze dříve bez krácení. Navrhují, aby se dřívější odchod vztahoval jen na lidi ve čtvrté kategorii zaměstnání, tedy nejrizikovějších z pohledu zdravotních dopadů, a vypadly by zároveň práce zařazené do třetí kategorie, kde je výkon doprovázen vibracemi, chladem, teplem či celkovou fyzickou zátěží.
„Tímto zúžením ve vymezení okruhu rizikových prací se dosáhne určité redukce případných negativních finančních dopadů spojených s rozšířením okruhu pojištěnců s nárokem na dřívější odchod do nekráceného starobního důchodu. Předpokládá se, že půjde o necelých 15 tisíc osob,“ stojí v důvodové zprávě.
To následně na plénu zkritizovala místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) s tím, že jde o zásadní změnu, která se může dotknout tisíců lidí, a že byla předložena úplně bez zdůvodnění poslancům.
Vládní novela počítá s dřívějším odchodem až o pět let podle počtu odpracovaných směn u lidí s rizikovou prací, což odpovídá odhadem asi 120 tisícům lidí. Pokud by prošel pozměňovací návrh Bendy s Jakobem, tak se okruh lidí sníží na zmíněných zhruba 15 tisíc.
U takto významné změny je ale pozoruhodné, že se koaliční politici nejsou schopni shodnout, zda jde o koaliční návrh nebo jakou má vlastně podporu. Benda řekl, že jde pouze o návrh jeho a Jakoba, který nemá zatím dojednanou podporu.
Oproti tomu šéfka vládní TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že jde o předem vydiskutovaný koaliční návrh, který má podporu napříč stranami a budou pro něj hlasovat všichni vládní poslanci. „Na tomto byla jednoznačná shoda a dohoda, která byla učiněna už před několika týdny. Nic by se na tom nemělo měnit a všichni koaliční poslanci pro to budou hlasovat,“ řekla novinářům novinářům Pekarová Adamová.
Ministr práce a sociálních věcí a šéf lidovců Marian Jurečka (KDU-ČSL) připustil, že by z okruhu lidí z náročných profesí, kteří mají nárok na předčasný důchod bez jeho krácení, vypadlo zhruba sto tisíc lidí. „Umím si to představit,“ řekl na dotaz, zda by pro zmíněný návrh hlasoval. Koalice o tom prý už diskutovala, ale podle něj ještě znovu bude.
Skupina poslanců v čele s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) zase navrhuje upravit výchovné. Podle vládního návrhu by se vyplácelo jen na třetí a další dítě, přičemž na první dvě děti by je nahradilo započítání fiktivního výdělku. Poslanci ale chtějí i v tomto případě nejméně 500 korun na dítě. Celkem poslanci navrhli zhruba tři desítky pozměňovacích návrhů.
Na začátku pátečního jednacího dne se do Sněmovny přišel rozloučit končící ministr pro legislativu Michal Šalomoun, který opouští kabinet v souvislosti s odchodem Pirátů z koalice.
„Alenka mě pověřila obstruovat.“ Babiš si ve Sněmovně zabral řečnický pultík
