Článek
„Žalobkyně může na základě nových důkazů dosáhnout příznivějšího rozhodnutí soudu,“ odůvodnil Rott, který má čtvrt století starou kauzu od začátku na stole. Usnesení nenabylo právní moci. Advokát Národního památkového ústavu Miloš Hošek si ponechal lhůtu na odvolání.
Restituentka opočenský zámek už jednou získala, ale záhy o rodinný majetek přišla. Kauza od roku 1991 zaměstnává celou kaskádu českých soudů od okresního po Ústavní.
Advokát Národního památkového ústavu Miloš Hošek
Zámek včetně cenného mobiliáře požaduje opětovně vydat dcera posledního majitele opočenského panství Josefa Colloredo-Mansfelda (1910–1990). Po mnohaletém sporu díky rozsudku Nejvyššího soudu, jenž zrušil zprvu zamítavé rozsudky Okresního soudu v Rychnově a Krajského v Hradci Králové, zámek v roce 2003 převzala. Zásahem Ústavního soudu však musela rodinné sídlo po třech letech opustit.
Případ letos znovu otevřel Ústavní soud, když věc na základě údajné rasové diskriminace Mansfeldů během druhé světové války vrátil zpět do hry.
Almanach není důkaz
Panství v Opočně zkonfiskovali v roce 1942 nacisté Josefu Colloredo-Mansfeldovi, jehož babička a prababička dnešní restituentky Nadine Speranzy Kolovratová dominuje v almanachu židovské šlechty z roku 1913.
Nádvoří státního zámku v Opočně
„Almanach není důkaz, nýbrž beletrie. Další Almanach židovské podunajské šlechty z roku 2012 členy zmiňované rodiny neuvádí,“ argumentoval Hošek s tím, že šlo o šlechtice křesťanského vyznání. „Je nutné rozlišovat náboženské vyznání a skutečný původ,“ kontroval obhájce Kristiny Colloredo-Mansfeldové Tomáš Nahodil.
Dcera Nadine, půvabná Berthie Colloredová, rodinu na Opočně brzy opustila s černošským zpěvákem Ronaldem Hayesem a dožila osamocená v Paříži.
Požadavek restituce dnes Mansfeldové přesto postavili hlavně na rasovém podtextu Němci zkonfiskovaného majetku. „Existují důkazy o stycích Mansfeldů s liberální židovskou komunitou,“ podotkl Nahodil.
Kristina Colloredo-Mansfeldová se před jednáním radí se svým advokátem.
Fragenborgen zmizel
Argument památkářů představuje od začátku sporu snahu Josefa Colloredo-Mansfelda získat říšské občanství, tzv. Fragenbogen, považovaný za kolaboraci s nacisty. Fragenbogen se však ztratil.
„Doklad o vztahu otce žalobkyně k německé národnosti zmizel. Spis však obsahuje žádost Josefa Colloredo-Mansfelda a jeho bratrů o říšské státní občanství, které německé úřady nevyhověly,“ poznamenal Hošek.
Nacisté ovšem Mansfeldům majetek prokazatelně zkonfiskovali, poválečné Československo ho zrekvírovalo jako německý konfiskát a komunisté jej znárodnili.
Josef za německé okupace putoval ze zámku do podzámčí a později do Kanady. „Lidé ho za války vídali, jak jezdí na kole zametat do fabriky,“ vzpomíná opočenský starosta Štěpán Jelínek (nezávislý), jenž považuje tříletou vládu Kristiny Mansfeldové na Opočně za nejšťastnější novodobé období zámeckého areálu.
Advokát nepřítomné Kristiny Colloredo Mansfeld Tomáš Nahodil
„Dovolím si říci, že obyvatelé 3,5tisícového Opočna jsou převážně nakloněni paní Mansfeldové. Vlastní tady okolo tří tisíc hektarů lesa a zaměstnává řadu lidí,“ tvrdí Jelínek.
Zámek v Opočně, kam letos zavítalo okolo 55 tisíc lidí, přišel podle kastelána Josefa Jiráka kvůli obnovenému sporu o státní příspěvek 8,5 miliónu korun a možnou šestnáctimiliónovou dotaci z Norských fondů Evropské unie.
