Článek
Kristina, dcera posledního majitele opočenského panství Josefa Colloredo Mansfelda (1910–1990) loni uspěla u Ústavního soudu podle odpůrců restituce zámku z rukávu vytaženým esem rasové perzekuce předků. Prababička dnešní restituentky Nadine Speranzy Kolovratová dominuje v almanachu židovské šlechty z roku 1913, což dnes pootevírá Mansfeldům brány zámku zkonfiskovaného na základě Benešových dekretů.
Panství v Opočně zkonfiskovali Josefu Colloredo Mansfeldovi v roce 1942 zprvu nacisté, poválečné Československo majetek zabralo jako německý konfiskát a nakonec znárodnili komunisté.
Soudem čtené posudky znalců ale rasovou kartu spíše vyvracely. Konfiskace Němci podle znalců neproběhla z rasových důvodů, nýbrž z politických i kvůli špatnému hospodaření velkostatku.
„Existují důkazy nacistické policie o stycích Mansfeldů s židovskými liberálními kruhy,“ tvrdí právník restituentky Tomáš Nahodil. Ten označuje jednoho z klíčových znalců za zatvrzelého nepřítele veškerých restitucí.
„Důkazy expertů byly natolik výstižné, že je nemá smysl komentovat,“ kontroval zástupce památkářů Miloš Hošek s dovětkem účelové příchylnosti Mansfeldů vždy k jiné národnosti.
„Soudu jsme v úterý předložili zásadní posudek, který v německých zprávách o Mansfeldech spatřuje rasový podtext,“ doplnil Nahodil.
Spor se blíží čtvrt století
Kauza od roku 1991 zaměstnává celou kaskádu českých soudů. Kristina zprvu po dvanáctiletých soudních kotrmelcích na základě rozsudku Nejvyššího soudu zámek v roce 2003 převzala. Zásahem Ústavního soudu však musela rodinné sídlo po třech letech opustit.
Stejný soud loni vyslyšel doklady o rasové perzekuci Mansfeldů. Soud v Rychnově nad Kněžnou nález Ústavního soudu respektoval a spor znovu otevřel.
Památkáři od začátku argumentují snahou Josefa Colloredo Mansfelda získat říšské občanství. Související dotazník (tzv. fragenbogen), obecně považovaný za nezpochybnitelnou kolaboraci s nacisty, však zmizel. „Spis však obsahuje žádost Josefa Colloredo Mansfelda a jeho bratrů o říšské státní občanství, které německé úřady nevyhověly,“ poznamenal Hošek.
Sporem trpí především objekt zámku, kam památkáři ani Evropská unie v době vlastnické nejistoty nehodlají investovat. Areál, původně nazývaný Červený Opočen, tak přišel o možná dvacet miliónů korun.