Článek
„Jako první jsme zpracovali úplnou databázi darů politickým stranám posledních let a propojili ji s informacemi o zakázkách, dotacích a jiných rizikových faktorech. Výsledky ukazují na zásadní problém v systému financování a kontroly politických stran. Jsou zde evidentní obrovská rizika střetu zájmů, využívání bílých koňů i reálná porušení zákona," komentoval výsledky výzkumu předseda sdružení Jiří Skuhrovec.
Z výzkumu vyplynulo, že v mezidobí let 2006 až 2013 získaly firmy darující peníze politickým stranám veřejné zakázky za zhruba 390 miliard korun. Darující společnosti přitom dostávají o 46 až 57 procent více veřejných zakázek než ty, které politické strany nepodporují. Na veřejných zakázkách participovalo 28 procent všech firemních dárců.
U jaké části darů skutečně došlo ke střetu zájmů nebo ovlivnění veřejné zakázky, není z dat možné zjistit, podle autorů studie ale jasně ukazují na možná rizika.
Dary jsou pro stranické rozpočty důležité
Ta spočívají také v tom, že dary, jež u hlavních českých politických stran tvoří od deseti do 30 procent všech jejich příjmů, pocházejí nezřídka od firem, které nemají oficiálně žádné zaměstnance, jsou registrovány na hromadné adrese, nedají se zjistit jejich skuteční majitelé nebo sídlí v daňových rájích.
Studie využívala data serveru PolitickeFinance.cz. Upozorňuje současně například na to, že u sociální demokracie, lidovců, ODS nebo TOP 09 tvoří více než 30 procent darů příspěvky firem, které získaly veřejné zakázky. U stejných stran je také více než 20procentní podíl příspěvků od společností čerpajících evropské dotace.
Za zkoumané období získaly vůbec největší objem darů ODS (přes 794 miliónů korun), ČSSD (téměř 316 miliónů) a TOP 09 (téměř 173 miliónů).
ODS tak získala ročně na darech v průměru přes 99 miliónů korun, sociální demokraté pak přes 39 miliónů.
V letech voleb dary rapidně rostou
Výzkum rovněž konstatoval, že lze jasně vysledovat značné výkyvy ve výši darů v letech, kdy se volby nekonaly a kdy naopak proběhlo hned několik volebních klání.
„V roce 2007, kdy se žádné volby nekonaly, dosahovala hodnota darů čtyřem sledovaným stranám (ODS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM) jen 17 procent jejich hodnoty v roce 2010, kdy se kromě voleb do Poslanecké sněmovny konaly také volby komunální a senátní,” uvádí studie. Analýza poukázala také na skutečnost, že pouze lidovci a komunisté vykazují relativně stabilní výši příjmu z darů.
Chybí kontrola hospodaření
Vedle rizika střetu zájmů upozorňuje analýza i na konkrétní pochybení politických stran nebo porušení zákona z jejich strany. Toho se v minulosti dopustily ODS, ČSSD, KDU-ČSL nebo KSČM, když přijaly dary od městských podniků, což je nezákonné. Strany také chybují ve výročních zprávách, kde nezřídka nesedí sumy příjmů a výdajů nebo se objevují dárci, které nelze identifikovat.
Autoři studie proto doporučují přísnější dohled nad financováním stran. „Studie jasně potvrdila, že v Česku chybí potřebná legislativa a kontrola financování politických stran a jejich kampaní. Doufáme, že právě zveřejněné výstupy analýzy upozorní na tento problém nejen veřejnost, ale právě politiky, kteří by se měli zasadit o přijetí chybějícího zákona," poznamenal Jiří Knitl z Fondu Otakara Motejla, který projekt podpořil.