Článek
Data OECD zahrnují 34 členských zemí, tedy vybrané země Evropy, USA, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland, Japonsko, Koreu, Turecko, Mexiko, Chile a Izrael. Čeští statistici je v pátek zveřejnili s tím, že vyšší podíl nevypovídá o efektivitě využití vynaložených prostředků.
Soukromé výdaje, kam se řadí přímá vydání obyvatel, výdaje neziskových institucí, dary, výdaje firem na zdraví zaměstnanců či na soukromé zdravotní pojištění, dosahovaly v roce 2012 v ČR podle dat OECD 16,3 procenta, to je meziroční nárůst o půl procenta. Z toho 15,3 procenta byly přímé platby, mezi něž se řadí regulační poplatky či doplatky za léky. Spoluúčast letos klesla, lidé neplatí 100 korun za den v nemocnici a od příštího roku nebudou platit ani 30 korun v ordinacích a lékárnách.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
V Evropě vedle nejvíce zatíženého Maďarska byly soukromé výdaje vysoké v Portugalsku (37,4 procenta), ve Švýcarsku (34,2 procenta) a v Polsku (34 procent). Nejnižší byly v Dánsku (14,8 procenta) a vedle Česka také v Lucembursku (17,5 procenta) a ve Švédsku (18,8 procenta).
| Podíl zdravotnictví na HDP a soukromé výdaje v procentech, výdaje podle parity kupní síly a index ČR – výběr zemí OECD | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| HDP 2009 | HDP 2012 | přímé úhrady obyvatel 2012 | celkové výdaje podle parity kupní síly | index ČR=100 | |
| ČR | 7,8 | 7,5 | 15,3 | 2077 | 100 |
| Belgie | 10,7 | 10,9 | 20,4 | 4419 | 213 |
| Dánsko | 11,5 | 11 | 12,9 | 4698 | 226 |
| Finsko | 9,2 | 9,1 | 19,6 | 3559 | 171 |
| Francie | 11,6 | 11,6 | 7,8 | 4288 | 206 |
| Maďarsko | 7,7 | 8 | 29,1 | 1803 | 87 |
| Německo | 11,8 | 11,3 | 12,2 | 4811 | 232 |
| Polsko | 7,2 | 6,8 | 24,3 | 1540 | 74 |
| Portugalsko | 10,8 | 10,2* | 31,7 | 2457 | 118 |
| Slovensko | 9,2 | 8,1 | 23,2 | 2105 | 101 |
| Švédsko | 9,9 | 9,6 | 17,4 | 4106 | 198 |
| Švýcarsko | 11 | 11,4 | 26 | 6080 | 293 |
| USA | 17,1 | 16,9 | 12,5 | 8745 | 421 |
| * 2011 | |||||
| Zdroj: OECD Health Data 2014 | |||||
Veřejné výdaje meziročně klesly
Valnou většinu peněz zdravotnictví tvoří veřejné výdaje, v ČR to v roce 2012 bylo 83,7 procenta, což je meziroční pokles o půl procenta. Ve veřejných výdajích, které meziročně klesly o 1,3 na 4,5 procenta, byly výdaje státního a územních rozpočtů a 79,2 procenta tvořily výdaje veřejného zdravotního pojištění, což je meziročně nárůst o jedno procento.
Všechny evropské země OECD vykazují nadpoloviční podíl veřejných zdrojů financování, tedy úhrn veřejných rozpočtů a veřejného zdravotního pojištění. Nejvyšší podíl veřejných financí v evropských zemích OECD za rok 2012 měly Nizozemsko (85,8 procenta), Dánsko (85,2 procenta), Česko (83,7 procenta) a Lucembursko (82,5 procenta).
V Dánsku, Finsku, Portugalsku a ve Švédsku pochází převážná část veřejných prostředků na zdravotnictví z veřejných rozpočtů, naproti tomu ve Francii, Lucembursku, Německu a v Nizozemsku jde rozhodující část veřejných financí z veřejného zdravotního pojištění.
Při porovnání celkových výdajů na jednoho obyvatele v přepočtu podle kupní síly a cenové hladiny v jednotlivých zemích ČR převyšuje blízké země Polsko a Maďarsko, nedosahuje ale úrovně většiny ostatních evropských zemí OECD, včetně Slovenska, které ještě v roce 2011 bylo za ČR. Obdobný žebříček platí i pro veřejné výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele, kde Česká republika Slovensko předstihla.
Výdaje nejsou přímo úměrné kvalitě péče
Pokud se pomine extrém USA, kde jsou tyto výdaje více než čtyřikrát vyšší než v ČR, pak ČR předstihují Nizozemsko, Švýcarsko a Norsko, kde jsou vyšší 2,5 krát a více oproti ČR.
Statistici upozorňují, že porovnání podle parity kupní síly může ukazovat vedle poměřování objemu peněz do zdravotnictví také míru nákladnosti zdravotnických systémů, což platí zejména pro USA, Norsko a Švýcarsko. Nesvědčí tedy podle nich tolik o úrovni a výsledcích péče, které z jiných mezinárodních srovnání vycházejí v ČR relativně příznivě.