Spolupracovnice Novinek je nominována na Czech Press Photo

Fotografie zachycují místa od Kreminny, přes Bachmut až po Avdijivku. „Většina fotografií mě stála málem život. Ani nespočítám, kolikrát jsme byli v Bachmutu pod palbou,“ popsala Novinkám Klicperová.

Jedna z fotografií zachycuje poslední evakuaci civilistů z tohoto města, které v květnu obsadila ruská armáda. „Společně s kolegy ze slovenské televize jsme byli asi posledními novináři, kteří se tam dostali. Pak už se Bachmut proměnil v totální peklo a ukrajinská armáda se z něj postupně stahovala. Každá cesta byla obrovským rizikem, ostřelovali nás ve městě, cestou z města i do něj,“ vyprávěla.

V Avdijivce to bylo podobné. „Fotila jsem asi dvanáctiletou holčičku Jevu, která tam žila s rodiči a bratrem ve sklepě v hrozných podmínkách. Do toho permanentní ostřelování. Nikdy nezapomenu, jak Jeva jen hlesla tichým hláskem: ‚Chtěla bych pryč, ale máma nechce,‘“ uvedla fotografka s odkazem na snímek malé dívky. Zda se rodina nakonec evakuovala, neví.

Hlavní fotografie souboru zachycuje torzo rakety, která nesla kazetovou munici na silnici do čerstvě osvobozené vesnice Terny na kreminnské frontě. „Tehdy jsem byla v takové fotografické euforii, že jsem si snad ani nebyla vědoma velkého nebezpečí,“ přiznává.

„Když jsem fotografovala mrtvé tělo ruského vojáka s pozadím dětského hřiště, jel kolem nás vojenský náklaďák a řidič z něj na mě gestikuloval cosi, co by se asi dalo přeložit: Zbláznila ses? Padej odsud, vždyť se tu střílí,“ líčila Klicperová.

Podobná situace podle ní nastala, když fotila raketu zapíchnutou v cestě. „Když jsme jeli směrem do vesnice, ještě tam nebyla,“ podotkla.

V hlavních kategoriích Czech Press Photo je Klicperová jedinou nominovanou ženou. Nominace má ale i její slovenský kolega Tomáš Davidov. „S ním a s Matějem Šulcem z RSTV jsme absolvovali řadu cest společně. Rakety nebo minomety padaly na nás na všechny a společně jsme to tak nějak lépe nesli,“ přiznala fotografka a novinářka.

Zároveň zdůraznila, že nominace na Czech Press Photo od mezinárodní poroty si váží. „Fotografie jsem lehce mohla zaplatit životem, ale měla jsem štěstí. Bez štěstí nejde přežít žádnou válku. Doufám, že ho budu mít i nadále a se mnou moji kolegové,“ dodala Klicperová.