Spolu vyčistila eurokandidátku od skokanů. U voličů se to může vymstít, varuje politolog

Koncem února se vzal kandidatury do europarlamentu lidovecký poslanec Hayato Okamura. „Vyhovuji tak naléhavému požadavku ODS a TOP 09 tlumočenému vedení KDU-ČSL,“ psal k tomu na sociální síti X.

„Pokud moje odstoupení z kandidátky přispěje k tomu, že se rozptýlí obavy, že by mě mohli voliči z mnohem nižšího místa s pomocí preferenčních hlasů vykroužkovat a že bych se mohl stát kamenem úrazu pro někoho z kandidátů na nejpřednějších místech, a že bude spolupráce v rámci koalice Spolu snazší a klidnější, budu rád,“ dodal Okamura. Ten se v roce 2021 do Sněmovny dostal z 15. místa právě díky více než 24 tisícům kroužků na volebních lístcích.

Není ale jediným, kdo za koalici nakonec nemůže kandidovat. Stopku dostal i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) nebo senátor a neúspěšný kandidát na prezidenta Pavel Fischer, který chtěl kandidovat za KDU-ČSL.

Všechna tři jména jsou známá, a tak i když by byla níže na kandidátce, měla by potenciál, že je lidé „vykroužkují“. To by mohlo být ale na úkor někoho na vyšších příčkách kandidátky.

Zatím jsou známa nejvyšší místa - jednička Alexandr Vondra (ODS), dvojka Veronika Vrecionová (ODS), trojka Luděk Nidermayer (TOP 09) a čtyřka Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Za nimi by pak měli být mladší kandidáti ze všech tří stran - Ondřej Krutílek (ODS), Ondřej Kolář (TOP 09) a František Talíř (KDU-ČSL).

Politologovi Miloši Brunclíkovi ale přesto přijde zvláštní, že zástupci koalice na kandidátce nechtěli co nejvíce známých jmen. „Je to úplně nelogické, absurdní. Koalice se vlastně střelila do vlastního kolena. Já bych spíš postupoval obráceně. Dát na kandidátku co nejvíc lidí, který jsou schopni přitáhnout hlasy,“ kroutil hlavou.

Podle něj se to koalici může vymstít u voličů. „Samozřejmě skládat kandidátní listinu z několika politických stran má svá úskalí. Víme, jak funguje kroužkování, ale tohle skutečně může řadu voličů odradit,“ varoval.

Koalice to podle něj udělala proto, že se politici v čele kandidátky bojí o svá místa. „Řekl bych, že tam byla obava z toho, aby zasloužilí straníci, kteří si vybudovali pozici uvnitř strany, měli jistotu, že budou zvoleni. Čím jiným by to bylo? Kdyby byli sebevědomí, tak by jim nevadilo, že někdo kandiduje na nějakém dvacátém místě. Řekli by super, to nás posílí,“ upozornil Brunclík s tím, že je to „nahrávka na smeč pro ostatní strany“.

Zároveň dodal, že si nedovede představit, že by je za takový krok někdo z voličů pochválil. „Třeba to někdo bude brát lhostejně, někdo je bude volit se skřípěním zubů, ale nějakého vlažnějšího voliče to prostě může odradit. Například se někomu líbil Hayato Okamura a byl by ochoten je volit, i když jsou tam jiné tváře. Ale teď je prostě už volit nebude, spíš to někoho může vyloženě naštvat,“ zdůraznil Brunclík.

Lidé podle něj místo Spolu mohou zkusit volit třeba i mimoparlamentní stranu, protože eurovolby nemusí považovat za „až tak důležité“.

Že by se lídři báli skokanů, ale jednička kandidátky Vondra odmítá. „Ať si skáče, kdo chce, jak chce. Já se vůbec nikoho nebojím, já se na to těším. Jsme demokratická strana,“ řekl Novinkám.

Zároveň zdůraznil, že on „nic nečistil“ a „žádný tlak na nikoho nevyvíjel“. „S Hayatem Okamurou jsem se ani nikdy v životě nesetkal. Skutečně jsem s ním nikdy nemluvil, tak jak bych na něj mohl vyvíjet tlak?“ uvedl. Na dotaz, kdo tedy tlak vyvíjel, řekl „nevím“.

Ještě v prosinci přitom Vondra v rozhovoru pro Novinky a Právo zdůrazňoval, že během jednání o vzniku koalice Spolu na eurovolby si strany nastavily pravidla. „Je dohoda, že od určité hranice nebudou žádní skokani, a Kalousek by byl určitě skokanem,“ odmítal účast bývalého ministra financí na kandidátce.

Naopak podle politologa Ladislava Mrklase z CEVRO Institutu je to „úplně normální“. „Strany měly dohodnutý nějaký klíč a chtějí, aby se do europarlamentu dostali kandidáti, kteří jsou na volitelných místech. To je úplně legitimní záležitost. Když se uzavírá koalice, tak se každý koaliční partner vzdává významné části své svobody, včetně toho, že si nemůže na kandidátku dát toho, koho chce,“ komentoval pro Novinky.

Jako příklad uvedl koalici Pirátů a Starostů během sněmovních voleb v roce 2021. „Piráti na to koukali jako blázni, že je všichni Starostové přeskákali a skoro nemohli mít ani poslanecký klub ve Sněmovně,“ podotkl Mrklas. Tehdy se do dolní komory dostali 4 Piráti a 33 Starostů.

Zdá se, že největší ústupky museli udělat lidovci, kteří se vzdali dvou kandidátů - Okamury a Fischera. TOP 09 se vzdala Kalouska, mluví se ale i o europoslanci a pražském radním Jiřím Pospíšilovi. Ten před komunálními volbami sliboval, že kumulovat funkce už nebude, přesto o další kandidatuře do europarlamentu uvažoval. Za ODS už nekandiduje Jan Zahradil, kterého údajně neměla chtít na seznamu „TOPka“.

Podle Mrklase jsou podmínky stran v pořádku. „Je potřeba se podívat na to, jaká je situace lidovců a TOP 09. Lidovci by se do Evropského parlamentu sami zřejmě nedostali a TOP 09 s velkými problémy. Takže je jasné, že pokud jim ODS vlastně uvolní místa na své kandidátce, tak asi pravděpodobně bude mít lepší vyjednávací možnosti než oni sami. Je potřeba si srovnat sílu všech tří stran,“ upozornil politolog.

Ten zároveň dodal, že obecně preferenční hlasování a možnost skákat na kandidátkách je podle něj špatně. „Samozřejmě ale rozhodnutí koalice Spolu na voliče bude mít nějaký vliv. Zvláště pokud se z toho bude neustále dělat velké téma,“ souhlasí Mrklas s Brunclíkem.

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června. Češi si opět budou volit 21 zástupců.