Článek
„Kdo založí, podporuje nebo propaguje nacistické, komunistické a jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let,“ uvádí návrh poslanců Martina Dlouhého (TOP 09), Marka Bendy (ODS) a Šimona Hellera (KDU-ČSL).
Jak Dlouhý popsal Novinkám, jde mu především o to, aby nebylo možné propagovat komunismus, který měl ve 20. století na svědomí miliony životů. Jeho symboly chce zakázat stejně, jako jsou zakázané symboly nacistů.
„Dnes, když se někde objeví hákové kříže, tak se to trestně stíhá, zatímco srpy a kladiva se nestíhají,“ nelíbí se Bendovi. Stejně kritizuje situaci i Dlouhý. „Když budete mít na tričku Adolfa Hitlera, pravděpodobně daleko nedojdete. Ale se Stalinem a Leninem to neplatí,“ popsal. Dlouhý ovšem nepředpokládá, že by kvůli změně musela být rozpuštěna KSČM.
Předsedkyně komunistů, europoslankyně a lídryně Stačilo! Kateřina Konečná pokládá návrh za útok. „V první řadě bych chtěla říct, že poslední, kdo kriminalizovali a systematicky likvidovali ty, kteří se hlásili ke komunistickému hnutí, byli nacisté. To o něčem svědčí,“ napsala na Facebooku.
Preuss: K rozpuštění KSČM zákon nestačí
Ústavní právník Ondřej Preuss vnímá návrh zákona jako jistou formu politické proklamace, která se však značně týká i svobody slova a politické soutěže. „Vlastně to říká, že některé výroky jsou tak nepřípustné, že je budeme řešit až trestněprávně,“ poznamenal.
„Není tam přímý vztah, že by kvůli přijetí zákona došlo k rozpuštění KSČM. Rozpuštění by mohla Nejvyššímu správnímu soudu navrhnout vláda, ale proces by to byl složitý. Soud by musel posoudit, jestli strana porušuje zákony a pravidla a jestli směřuje k potlačení demokratického právního státu,“ dodal.
Anketa
Návrh byl podán jako pozměňovací k novele trestního zákoníku. Neproběhlo k němu tedy standardní připomínkové řízení. Na jednání ústavně-právního výboru jej podpořilo devět koaličních poslanců, zástupci opozice byli proti. „Pokud pro návrh bude hlasovat koalice a Piráti, mohl by projít,“ slibuje si Dlouhý.
Zákon žádaly „paměťové“ instituce
Od sametové revoluce se jedná už několikátý pokus zakázat komunistickou ideologii, všechny předchozí ale zatím skončily nezdarem.
V praxi by se toto opatření dotklo například e-shopu komunistů a hnutí Stačilo!, které prodává zboží s podobiznou vůdce bolševické revoluce Vladimíra Iljiče Lenina nebo se srpem a kladivem.
K návrhu vyzvaly poslance Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti XX. století a Platforma evropské paměti a svědomí.
„Zatímco vypořádání se s nacistickou minulostí a postih propagace či obhajování nacismu jsou plně funkční, v případě postihu a propagace komunismu to ani zdaleka neplatí. Obě totalitní ideologie 20. století, tedy nacismus a komunismus, způsobily děsivé následky – miliony obětí a strašlivé dopady do životů jednotlivců i sociálních skupin. Dopady obou totalitních režimů jsou jasně viditelné i v současnosti a, minimálně v případě komunismu, mají i výrazný vliv na budoucnost světa,“ uvedly instituce ve společném prohlášení.
O zákazu komunistické strany se debatovalo už na konci roku 1989. Tehdy panovala obava, že by byl razantním postupem proti KSČ narušený proces průběhu změny politického režimu a že by to zkomplikovalo odchod sovětských okupačních vojsk z československého území.
KSČ se tak na mimořádném sjezdu v prosinci 1989 nepřejmenovala ani nerozpustila.
V roce 1990 se o zákaz propagace komunismu neúspěšně pokusil tehdejší pražský prokurátor Tomáš Sokol, který se později stal ministrem vnitra a dnes působí jako advokát. V roce 1991 byla přijata novela trestního zákona, která zakotvila zákaz propagace fašismu i komunismu, avšak tehdejší federální ústavní soud taxativní výčet obou hnutí zrušil.
