Hlavní obsah

Spolky budou moci žádat o dvojjazyčné názvy ulic, odklepla vláda

Praha

Spolky, které zastupují zájmy národnostní menšiny a působí na území obcí alespoň pět let, nejspíš budou moct nově požádat o dvojjazyčné pojmenování ulic. V Česku jsou nápisy s dvojjazyčnými názvy obcí hlavně ve Slezsku, kde žije významná polská menšina. České i polské názvy ulic jsou například v Českém Těšíně na Karvinsku.

Foto: Milan Malíček, Právo

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)

Článek

Nyní mají obce povinnost provést takové označení v případě, že se podle posledního sčítání lidu k cizí národnosti přihlásilo alespoň deset procent obyvatel obce, kteří o to požádali příslušný výbor a jejichž návrh schválilo obecní zastupitelstvo.

Novela zákona počítá s tím, že by nově bylo povinné zavést označení v jazyce národnostní menšiny i v případě, že o to požádá spolek, který zastupuje zájmy menšiny. Tím by měl být zaručen vztah spolku k obci a mělo by to zabránit účelovému vytváření spolků.

Nová by také byla povinnost dvojjazyčných názvů v případě, že v obci žilo alespoň deset procent občanů národnostní menšiny podle dvou posledních sčítání lidu. Tím by se měl zdůraznit aspekt trvalého usídlení národnostní menšiny na území obce.

Související témata:

Výběr článků

Načítám