Článek
„Společný podnik s Pentou k výstavbě metra D zatím nebude, neboť byl materiál z jednání rady stažen,” uvedl Mirovský. Podle něj důvody stažení Dolínek neuvedl.
Podle ČTK chce vedení města počkat na analýzu dopadů nové legislativy. Dolínek pouze uvedl, že požádal DPP o doplnění podkladů.
Penta by měla rozhodující slovo
Společný podnik má vytvořit pražský dopravní podnik (DPP) společně se soukromou společností Penta, přičemž město má být v podniku menšinovým akcionářem s 49 procenty. Zbývajících 51 procent připadne Pentě.
BEZ KOMENTÁŘE: Podívejte se na místa, kde by měly stát některé stanice metra DVideo: Novinky
Právě zelení, ale například i Starostové, Piráti a komunisté projekt kritizují. Upozorňují zejména na údajnou netransparentnost podniku.
STAN a zelení patří přitom do Trojkoalice, která v Praze společně s ANO a ČSSD vládne. Trojkoalice své partnery už dříve vyzvala, aby souhlas se založením podniku nedávali, než se vyřeší sporné body.
„Jsem rád, že radní vnímají naše obavy k netransparentnosti a rizikům celého záměru. Podle zelených se má metro D dostavět pod stoprocentní kontrolou města. Většinu pozemků v okolí plánovaných stanic metra má už pod kontrolou DPP, hlavní město nebo městská část Praha 4,“ poznamenal Mirovský, který je kandidátem zelených na primátora.
Kvůli poměru akcií by podnik vystupoval jako soukromá firma, a tudíž by se na něj nevztahoval zákon 106 o svobodném přístupu k informacím.
„Je v rozporu s požadavkem transparentnosti výkonu veřejné správy, neboť v těchto obchodních společnostech bude nepochybně upřednostňována důvěrnost informací. Takto by nebylo garantováno dodržování zákona o svobodném přístupu k informacím,“ stojí v dopise, který Marvanová a STAN adresovali před jednáním rady primátorce Adrianě Krnáčové a radnímu Dolínkovi.
Hana Marvanová
Hlavním cílem společného podniku je podle Krnáčové výkup pozemků potřebných pro stavbu metra. Někteří vlastníci za ně požadují mnohonásobně vyšší ceny, než Praha může zaplatit. Právě tomu může pomoci většinová účast Penty, pozemky by se totiž mohly vykoupit za jakékoliv ceny.
Tento argument však podle právničky a jedničky STAN do podzimních komunálních voleb Hany Marvanové padl se schválením zákona o liniových stavbách, který prošel Sněmovnou. Tento zákon umožní, po schválení Senátory a podpisu prezidenta, de facto vyvlastnit potřebné pozemky pro stavbu takovéto stavby a cena se bude řešit až následně.
