Spokojeně se žije i v chudších částech Česka, ukazují průzkumy

„V české veřejné debatě se periferní regiony často objevují stále jako jakýsi Mordor České republiky, ve kterém se sbíhají všechna zla české společnosti,“ připomněl Bernard s tím, že současná Česká republika je často zpodobněna jako polarizovaná společnost, která je rozdělena i geograficky.

„Existuje jakési druhé Česko, místa s nízkou kvalitou života, aniž bychom řekli, co ta kvalita je,“ uvedl sociolog s poukazem na to, že životní spokojenost lidí ovlivňují různé faktory, které spolu nutně nekorespondují.

„Jinými slovy – lidé žijící v chudých regionech to zároveň nemusí prožívat negativně,“ připomněl s tím, že například Jeseník patří mezi regiony s výrazně vyšší nezaměstnaností, přesto jsou zdejší obyvatelé s kvalitou života spokojeni.

Místa na periferii mají podle něj i své nepopiratelné silné stránky a umožňují lidem prožít zdravý a spokojený život, v němž se mohou cítit úspěšní.

„Musíme ale trochu změnit diskurz a naučit se vnímat silné stránky periferií. I tím vytváříme podmínky, ve kterých tito lidé žijí,“ uvedl Bernard.

S odkazem na průzkumy konstatoval, že v průměru jsou lidé žijící na periferiích dokonce nepatrně šťastnější nežli obyvatelé velkých měst.

„Překvapivě nejméně spokojených lidí žije v prosperujících městech. Platí to jak mezi mladými, tak mezi seniory,“ připomněl s tím, že život na periferii nemá vliv na životní spokojenost lidí.

V loňském Indexu kvality života, který sleduje oblasti zdraví a životního prostředí, materiálního zabezpečení i dostupnosti vzdělávání či nabídky služeb a vztahů komunity, se na chvostu žebříčku střídají města z Ústeckého a Moravskoslezského kraje, které patří mezi regiony s řadou socioekonomických problémů, což však nemusí znamenat, že by zdejší obyvatelé nežili spokojeně.