Spojení nemocenského a zdravotního pojištění míří do finále. Mělo by zamezit zneužívání

„Návrh legislativních změn přislíbilo ministerstvo zdravotnictví v září 2023. Takže čekáme, co z diskuse skutečně ministerstvo do změn navrhne,“ řekl Právu prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek očekává konkrétní návrh do konce roku. „Je to pro nás nástroj, kterým bychom lépe sledovali náklady na poskytování zdravotních služeb. Na druhou stranu to od nás vyžaduje vybudování aparátu, který bude spravovat nemocenskou,“ řekl Právu k zamýšlené reorganizaci Kabátek.

Pojišťovny by se mohly pídit, které skupiny čerpají nemocenskou nejvíce a proč. Doteď taková data nemají, nemocenskou řeší Česká správa sociálního zabezpečení. Přizpůsobit by tomu mohly i čerpání příspěvků na prevenci. Na rychle znatelnou úsporu to ale nevidí.

„Očekávat od informačního propojení výrazné a rychlé změny v počtu krátkodobých nemocností je problematické,“ namítl za svaz pojišťoven Friedrich.

Co by podle něj naopak počty krátkodobě nemocných snížilo, je znovuzavedení karenční doby. Od toho se ale vláda rozhodla upustit, ostře protestovaly i odbory. Sjednocení systémů navrhla vládě také Národní ekonomická rada vlády. Na lékaře, kteří vypisují nemocenských více, než je obvyklé, si mohou došlápnout právě ony, uzavírají s nimi smlouvu o poskytování péče. Pomůže to po­dle NERV i v podpoře prevence u zaměstnanců.

Data o čerpání nemocenské ve vztahu k poskytované péči mají ministerstva zdravotnictví a resort práce a sociálních věcí brzy představit.

Ve hře jsou i další změny u zdravotního pojištění, byť se zřejmě ještě nepromítnou do připravované novely. „Nemá smysl optimalizovat příjmy, když nejsme ochotni brzdit náklady,“ podotkl Friedrich. Náklady na veřejné zdravotní pojištění podle něj vyšplhají příští rok k 500 miliardám korun. Dosud se pohybovaly kolem 450 miliard, nemocenské pojištění je asi 40 miliard.

Kancelář zdravotních pojišťoven navrhuje také ústup od státních plateb za děti, studenty, nezaměstnané či důchodce. Měsíčně jde o částku 1900 korun za osobu.

Podle kanceláře je to ryze česká záležitost. Zda by platbu převzaly pojišťovny, nebo se to ošetřilo jiným způsobem, zatím jasné není. Musely by se ale současně upravit i daňové povinnosti, například vůči dětem.

„Aktuálně jsme s naším návrhem ve fázi diskusí a přípravy analytických prací. Očekáváme, že příprava bude probíhat i v následujících letech. V případě narychlo prosazované, nedostatečně připravené a prodiskutované změny existuje riziko, že se jinak dobře míněné opatření mine účinkem, případně nebude vůbec realizováno,“ zdůraznil zástupce ředitele kanceláře Ladislav Wagner.

Změny u zdravotního pojištění se podle něj musí zavádět v provázaných blocích a musí přežít i další volební období. V Česku je kolem šesti milionů lidí, za které platí pojištění stát.