Hlavní obsah

Spočítáno: Státních úředníků je 68 072. Za půl roku budou stát 12 miliard

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová
Praha
Aktualizováno

Konečně je jasno, kolik je vlastně v ČR státních úředníků. Ministerstvo vnitra totiž zpracovalo první návrh systemizace podle zákona o státní službě.

Foto: Milan Malíček, Právo

Úřad vlády ČR

Článek

Když se zákon projednával, byla vláda kritizována, že nedokáže přesně říci, kolik úředníků bude. Po sečtení návrhů z resortů se vnitro dopočítalo: úředníků, pro které bude platit zákon o státní službě, je 68 072. Uvádí to zpráva vnitra pro vládu, kterou má Právo k dispozici.

S dalšími zaměstnanci ministerstev, kteří budou podléhat zákoníku práce, což jsou např. řidiči, uklízečky, údržbáři či kuchaři, ale kuriózně i političtí náměstci (celkem 7203), bude pracovat ve všech ministerských úřadech celkem 75 275 lidí.

Vnitro také vypočítalo, kolik bude v druhém pololetí letošního roku třeba vyčlenit na jejich platy. Celkově jde o 13 045 000 613 korun. Na služební místa z toho připadne téměř 12 miliard korun.

Systemizaci bude každoročně schvalovat vláda vždy pro následující rok. První, která bude platit od července, vláda schválila v pondělí.

Podle návrhu bude ve státních orgánech a jim podřízených organizacích 9841 představených, tedy šéfů na různé úrovni řízení. Ti jsou většinou zařazeni ve dvanácté a vyšší platové třídě.

Nejvíc šéfů má zahraničí

Nejvíce šéfů, plných 414, má ministerstvo zahraničních věcí. V tomto resortu je také nejvíce úředníků zařazených do nejvyšší, tedy 16. platové třídy. Podle tabulky, která je součástí návrhu systemizace, jich na ministerstvu zahraničí momentálně pracuje šestnáct, na vnitru dvanáct a na obraně deset.

Ostatní resorty uvádějí méně než deset pracovníků v této třídě. Pouze pět lidí bere nejvyšší tabulkový plat na Úřadu vlády.

O jednoho více jich podle tabulek je na ministerstvech pro místní rozvoj, dopravy, kultury a spravedlnosti.

Jak vyplývá z přehledu, nejčastěji jsou pracovníci na ústředních správních orgánech zařazeni v 9. platové třídě.

Finance zakročily

Již během přípravy dokumentu zasáhlo do představ resortů Babišovo ministerstvo financí. Odmítlo návrhy na počet systemizovaných míst na šesti ministerstvech. Zároveň také odmítlo navýšit prostředky na jejich platy. To se týkalo rovněž vnitra, které sice nežádalo o více lidí, ale pouze o devět miliónů na platy pro zaměstnance archívů.

Největší bitvu muselo svést ministerstvo práce a sociálních věcí, kterému Babišův úřad nechtěl stvrdit navíc 111 míst. Nesouhlasil třeba s převedením deseti lidí z Úřadu práce ČR (ÚP) na ministerstvo s tím, že MPSV opakovaně požadovalo naopak navýšení počtu lidí právě na ÚP s argumentem, že je zde kritická situace. Nakonec musela ministryně Michaela Marksová (ČSSD) ze svého požadavku slevit.

„V době od vzniku toho předkládaného materiálu do jeho zařazení na program jednání vlády proběhla celá řada jednání s ministerstvy vnitra a financí. Současné požadavky MPSV jsou po úpravě 36 pracovních míst,“ řekl Právu mluvčí resortu Petr Habáň.

Dvacet lidí z toho má posílit sekci pro informační technologie ministerstva, což již vláda nedávno schválila. MPSV proto podle mluvčího počítá s tím, že by nemělo mít se schválením vyššího počtu tabulkových míst pro letošní rok problém.

Omezení: občanství a zákaz konkurence

Součástí systemizace je také stanovení počtu míst, na kterých budou muset státní zaměstnanci splňovat podmínku českého občanství, a také kdo bude omezen tzv. konkurenční doložkou, tedy se nebude moci zaměstnat po dobu až jednoho roku ve firmě, pro niž rozhodoval během výkonu státní služby o veřejné zakázce či o přidělení dotace.

Zcela logicky je nejvíce míst, kde mohou působit jen čeští občané, v resortu zahraničí, kde se to týká mj. i diplomatů a pracovníků zastupitelských úřadů. Požadavek občanství také vyžaduje často i vnitro a obrana a dále ministerstvo financí. Celkem bude ve státních úřadech tato podmínka uplatněna u 3135 pracovníků.

„Obecně lze říci, že hlavním důvodem pro předložení návrhu na stanovení požadavku státního občanství ČR jednotlivými úřady je ochrana státních zájmů,“ uvádí zpráva pro vládu.

Zákaz konkurence se bude podle dokumentu týkat 84 státních úředníků. Tito lidé budou po opuštění služby pobírat peněžité vyrovnání ve výši průměrného výdělku, který jim náležel ve státní službě.

Ti, co byli do funkcí jmenováni, ho budou brát rok, a ti, co byli do funkcí zařazeni, půl roku. Pokud by zákaz konkurence porušili, museli by poměrnou část příspěvku vrátit, a to ve dvojnásobné výši.

Související témata:

Výběr článků

Načítám