Článek
Prostudovat si mohou i spis týkající se poslance Bohuslava Svobody (ODS), o jehož vydávání bude výbor jednat rovněž v lednu. Na rozdíl od spisu ke kauze Čapí hnízdo ale má výbor dokument k dispozici ve Sněmovně, přičemž podle informací Práva čítá asi sedm šanonů. V případě Svobody se týká kauzy Opencard, kdy prvoinstanční soud shledal poslance vinným, a nyní jde o odvolací řízení.
„Neřekl bych, že jde o rozdílný přístup orgánů činných v trestním řízení,“ řekl na dotaz Práva předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM) s tím, že Svobodův případ je v jiném stadiu než kauza Čapí hnízdo.
KOMENTÁŘ DNE: | |
---|---|
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem |
Zájemci o dokument k Čapímu hnízdu se 27 šanony a se 7500 stránkami už spis viděli, jiní se chystají navštívit policejní centrálu a dalším prý postačila podrobná žádost o vydání obou poslanců k trestnímu stíhání.
„Naši poslanci už do spisu nahlédli, my už se tam dostavili, nemáme důvod čekat na to, až to někdo přinese do Sněmovny,“ řekl včera šéf SPD Tomio Okamura. Jeho klub prý bude opět hlasovat pro vydání obou poslanců, protože se neobjevily nové skutečnosti.
Přijde mi poněkud trapné, když někdo bere sto tisíc měsíčně a není ochoten během tří týdnů najít ani jeden den, aby se šel podívat do spisu, když to vyplývá z jeho pracovních povinností
„Pro mě je ten postup policie akceptovatelný, pro některé ne,“ uvedl v úterý šéf klubu TOP 09 a člen výboru Miroslav Kalousek. Dodal, že diskuse se kolem spisu může vést za účelem co nejvíc zdržovat. „Zdá se, že Andrej Babiš stále ještě nemá zajištěný dostatek hlasů pro nevydání a je mu třeba poskytnout čas, aby to zvládl,“ konstatoval.
Babiš popírá zdržování
Takovému argumentu se Babiš vysmál. „Proč bych to asi dělal,“ řekl Právu. Ze zdržovací taktiky obvinil v úterý babišovce a komunisty také předseda pirátského klubu a člen výboru Jakub Michálek, který spis pročetl. Upozornil, že není úkolem členů výboru spis studovat, ale ujasnit si informace, které třeba nevyplývají z policejní žádosti.
Michálek dal za pravdu policejnímu komisaři, který v pondělí – jak už Právo informovalo – sdělil členům výboru, že vyšetřovatelé nedají spis z ruky kvůli tomu, že v prostorách Sněmovny by nebyli schopni zabránit případnému úniku informací nebo kopírování.
„Přijde mi poněkud trapné, když někdo bere sto tisíc měsíčně a není ochoten během tří týdnů najít ani jeden den, aby se šel podívat do spisu, když to vyplývá z jeho pracovních povinností,“ řekl Michálek na adresu některých poslanců.
Z neveřejného jednání sněmovního grémia, kde jsou zastoupeny všechny frakce, Michálek prozradil, že se tam pohádal s místopředsedou komory a šéfem KSČM Vojtěchem Filipem. Komunisté podle něj prosazovali na grémiu, aby Sněmovna spis ke kauze Čapí hnízdo vyžadovala.
Kauza Čapí hnízdo
Práce na projektu přestavby zanedbaného statku a lihovaru u Benešova na konferenční centrum začaly v roce 2006. Majitelem se stala firma Imoba z holdingu Agrofert, který patřil Andreji Babišovi. Postupem času přešla pod akciovou společnost Farma Čapí hnízdo s anonymními majiteli. Tato firma po zákazu anonymních akcií v roce 2014 zanikla a Čapí hnízdo přešlo zpět pod Imobu, která spravuje nemovitosti skupiny Agrofert.
Dotaci ve výši 50 milionů korun projekt získal v srpnu 2008. Dokončen a otevřen byl o dva roky později, už v té době byl v médiích spojován s Babišem, který však vlastnictví odmítal. Týdeník Ekonom tehdy uvedl, že firma při žádosti o dotaci byla brána jako malý podnik a v případě propojení s kapitálově silnější společností by dotaci nezískala.
V roce 2011 bylo při jednom z auditů zjištěno, že Farma Čapí hnízdo požádala v roce 2009 o jednu platbu dřív, než uhradila příslušnou fakturu. Kvůli porušení podmínek byla firmě vyměřena pokuta, která včetně penále dosáhla šesti milionů korun. V roce 2012 však byla většina odpuštěna, firma zaplatila 37 000 korun plus penále.
Babiš rok poté v Reflexu uvedl, že s Čapím hnízdem nemá nic společného a neví, komu patří. Společnosti prý půjčil 400 milionů korun a má tam pronajatu jednu budovu. Jen rok nato uvedl, že skupina Agrofert převzala „ztrátovou a předluženou farmu“ Čapí hnízdo.
V roce 2015 policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo. Babiš už předtím řekl, že si není vědom žádného pochybení. Věcí se začal zabývat Evropský úřad proti podvodům (OLAF) a stala se i hlavním tématem pro mimořádnou schůzi Sněmovny. Na ní Babiš původně majitele firmy sdělit odmítl, posléze však řekl, že Farmu Čapí hnízdo vlastnili v době získání dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Sněmovna pak na návrh ČSSD mimořádnou schůzi přerušila do doby, než OLAF zveřejní výsledky svého vyšetřování.
Kauza přispěla ke konci Babiše na postu ministra financí. Ve funkci ho 24. května 2017 vystřídal člen ANO Ivan Pilný.
„Já tento nátlak považuji za nepřijatelný a byl bych velmi nerad, kdyby se takovéto komunistické metody uplatňovaly,“ řekl Michálek.