Článek
"Kdyby to (ústavní smlouva) mělo mít charakter skutečné ústavy, považuji referendum za přirozenou záležitost," uvedl Špidla. Tento plebiscit by se konal příští rok po vstupu ČR do EU, pokud by k návrhu ústavy dospěly dosavadní státy unie.
Špidlovo vyjádření potěšilo předsedu ODS Mirka Topolánka, jehož strana je proti federalistickému modelu uspořádání unie. ODS odmítá, aby se EU změnila ve stát, v němž by se rozhodovalo většinovým způsobem například v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Nesouhlasí ani s možností přesunu dalších pravomocí z členských států na centrální úroveň. Federativní uspořádání EU podle Špidly nehrozí.
"Evropa zůstává unií samostatných evropských států, nesměřuje k federalismu. Ani mojí představou není, že by se měla stát federálním uspořádáním," prohlásil premiér. Nesouhlasí například s tím, aby unie měla svého prezidenta.
Evropskou ústavu připravuje Konvent, kde má Česko své zastoupení, schvalovat ji bude mezivládní konference členských států unie. Oba předsedové se shodli na tom, že by schválení mělo nastat až po rozšíření EU. Pak by Česko mělo stejně jako nynější členské země ústavu nebo její některé pasáže vetovat, zdůraznil premiér.