Článek
Nového prezidenta začnou poslanci a senátoři volit 15. ledna na společné schůzi obou komor parlamentu. Politická scéna je tak s blížícím se termínem volby hlavy státu v zajetí zákulisních jednání, spekulací a vytváření scénářů, jak by mohlo první kolo voleb dopadnout. Předsednictvo ČSSD se podle Špidly na své jednání zabývalo volbou prezidenta pouze obecně. Předsedové parlamentních frakcí popsali pravděpodobnost některých výsledků prvního kola a hovořili o některých matematických možnostech, které existují. "Nějaké zvláštní strategie se nechystaly," řekl Špidla novinářům.
Členové předsednictva se podle Špidly shodli na tom, že nejpravděpodobnějšími kandidáty, kteří vzejdou z prvního kola, jsou lidovecký předseda Senátu Petr Pithart, jenž zřejmě zvítězí v Senátu. V Poslanecké sněmovně by mohl podle sociálních demokratů postoupit čestný předseda ODS Václav Klaus, nebo kandidát ČSSD Jaroslav Bureš. Špidla považuje za možné, že prezidenta zákonodárci zvolí již v první tříkolové volbě.
Aby byl prezident zvolen již v prvním kole volby, musel by dostat nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců, tedy 101 z 200, a nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů, tedy 41 z 81. Hlasy poslanců a senátorů přitom nelze sčítat. Do druhého kola volby postoupí kandidát, který získal v prvním kole nejvíce hlasů ve Sněmovně a nejvíce hlasů v Senátu. Do druhého kola tak postupují maximálně dva nominovaní, ale může postoupit také jen jeden.
K tomu, aby prezident byl zvolen v druhém kole, potřebuje kandidát nadpoloviční většinu přítomných poslanců a nadpoloviční většinu přítomných senátorů. Při stoprocentní účasti v obou komorách tak půjde opět o 101 poslaneckých hlasů a 41 senátorských. Pokud je volba neúspěšná, začne třetí kolo. Aby byl zvolen prezident, potřebuje získat nadpoloviční většinu všech přítomných poslanců a senátorů, tedy při stoprocentní účasti všech 281 zákonodárců mu hlas musí dát minimálně 141 z nich.
Ve třetím kole se již sčítají hlasy poslanců a senátorů dohromady. Prostá většina z přítomných nestačí, takže při účasti například 120 poslanců a senátorů musí vítěz získat nejméně 61 hlasů, aby byl zvolen prezidentem. Počet přítomných, kteří se rozhodnou nehlasovat, totiž nesnižuje kvorum potřebné pro zvolení prezidentem. Když ani ve třetím kole nikdo nevyjde vítězně, musí se konat další tříkolová volba, která má stejná pravidla. Počet voleb není nijak omezen, což znamená, že parlament může volit prezidenta donekonečna. Strany mohou navrhovat stále stejné kandidáty.
Místopředseda ČSSD Stanislav Gross, kterého předsednictvo 5. prosince loňského roku pověřilo vyjednáváním podpory prezidentskému kandidátovi ČSSD Jaroslavu Burešovi, má do pondělí dovolenou a na páteční jednání nepřišel. Grossovu informaci o výsledcích jednání očekával například místopředseda Zdeněk Škromach.
