Článek
Tuto daň, která vyvolala rozbroje i v samotné koalici, chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prosadit svým pozměňovacím poslaneckým návrhem. Minulý týden nakonec přesvědčil koaliční piráty, aby stáhli svůj požadavek na výběr daně už za letošek. Platit má až příští rok.
Stanjura odhaduje, že na tzv. windfall tax vybere příští rok 85 miliard korun, o čemž ale většina ekonomů pochybuje. Piráti chtěli Stanjurou navrhovanou sazbu 60 procent snížit na 40 procent, aby velké firmy tolik nelákaly daňové optimalizace. Nakonec ale Piráti couvli i od toho.
Nadále však požadují, aby daň z mimořádných zisků zahrnula širší okruh bank, nejenom šestici největších, jak předpokládá Stanjura. Ten počítá, že zdanění dopadne na banky s čistým ročním úrokovým výnosem od šesti miliard. Piráti ale trvají na snížení nad dvě nebo tři miliardy korun.
Příjmy ze zvláštní daně mají podle vlády sloužit k aspoň částečnému pokrytí mimořádných nákladů státu na chystané zastropování cen energií. Podle Stanjurova návrhu má daň platit v letech 2023 až 2025. Fungovat má jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
Poslanci řešili windfall tax
Poslanci TOP 09 navrhli, aby sazba daně v prvním roce činila 60 procent, ale v dalších dvou letech klesla na 40 procent. Také chtějí zúžit okruh těžařských a energetických firem, na které by daň měla dopadnout.
S vlastními pozměňovacími návrhy přišla i opozice. Hnutí ANO požaduje, aby se výnosy z windfall tax týkaly také obcí a krajů. Návrh, jak ho předložil Stanjura, uvádí, že jde o samostatnou daň z příjmů právnických osob a netvoří daňové příjmy rozpočtů územních samosprávních celků. ANO chce tuto větu z jeho návrhu odstranit.
Obce si stěžují, že přijdou zkrátka
Svaz měst a obcí ČR vládu v úterý zkritizoval, že celý výnos daně má připadnout státní pokladně. Předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl poslance vyzval, aby k obcím a městům šel zákonný podíl 25,84 procenta na inkasu daně z příjmů. U krajů tento podíl představuje 9,78 procenta.
„Pod hávem neviditelnosti chce vláda v rámci přílepku v podobě prosazení daně z neočekávaných zisků prosadit naprosto nesystémovou, a hlavně nepřímou novelu zákona o rozpočtovém určení daní,“ prohlásil v úterý Lukl.
S příjmy z nové daně počítá Sněmovnou projednávaný návrh státního rozpočtu na příští rok, jehož schodek má činit 295 miliard korun. Daňový balíček kromě zvýšení limitu pro povinnou registraci k plátcovství DPH a pro možnost využití paušální daně na dva miliony korun také prodlužuje zrychlené odpisy majetku do příštího roku.
Hnutí ANO vadí navržené rozdělení paušální daně do úrovní podle příjmů a podle druhu výdajového paušálu.
Koalice v úterý také projednávala navrhovanou úpravu zákona o dani z hazardu, kterou u balíčku předložil předseda klubu ODS Marek Benda. Daň z loterií chce snížit z nynějších 35 procent na 23 procent. Stanjura Právu sdělil, že to podpoří, ostatní vládní strany ale měly k návrhu výhrady.