Článek
Poté, co byly zrušeny smluvní platy, musejí se všichni, kteří chtějí v úřadech pracovat, bez ohledu na svou odbornou minulost postavit do řady. A uspějí-li ve výběrovém řízení, dostanou plat, který také z řady nevybočuje a je řádově nižší než v soukromém sektoru.
Velmi hlasitě na to ve sněmovním výboru minulý týden upozornila šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Nikdo se jí totiž nepřihlásil do výběrového řízení na inspektora. Jak zdůraznila, je to právě kvůli platu, který může špičkovým expertům nabídnout.
Podle návrhu rozpočtu, který předložila vláda do Sněmovny, patří SÚJB přitom mezi osm ústředních orgánů státní správy, kde průměrné platy převyšují 40 tisíc korun. Úřad dostane pro příští rok na platy pro svých 214 pracovníků a na tzv. ostatní platby za provedenou práci téměř 117,5 miliónu korun. Průměrný plat podle tabulky spočítané ministerstvem financí bude 45 673 korun proti loňským 43 111 korunám. Průměrný plat v nepodnikatelské sféře dosáhl letos ve druhém čtvrtletí podle údajů ČSÚ 26 405 korun. Státní organizace přes nadprůměrné platy těžko mohou soutěžit se soukromou sférou.
„To není jen problém úřadu paní Drábové, ale potýkají se s ním i jinde, kde převažují vysoce kvalifikované profese. Je to třeba i Energetický regulační úřad nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv. Problémy mají i nemocnice. Hlavním důvodem je zrušení smluvních platů, což byla podle mě hloupost,“ řekl Právu předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura.
„Na jejich zrušení dnes doplácejí právě ti nejlepší odborníci ve specializovaných úřadech. To nejsou přece úředníci, ale vysocí specialisté, které je třeba zaplatit, jinak do státní správy nepůjdou,“ dodal. Podle něj bude příležitost otázku smluvních platů otevřít ve Sněmovně v nejbližší době, kdy se bude projednávat novela služebního zákona, která má zmírnit podmínku, že velvyslanci musejí v 70 letech odejít do důchodu.
Poslanci hospodářského výboru dali Drábové za pravdu a vyzvali vládu, aby situaci řešila. „Ten zákon je paskvil a je třeba ho změnit,“ prohlásil jeho předseda Ivan Pilný (ANO).
Změny platového řádu až 2017
Podle náměstka ministra vnitra pro státní správu Josefa Postráneckého si je vláda tohoto problému vědoma. Proto již dokončuje práci skupina složená ze zástupců ministerstev práce a sociálních věcí, financí a dalších na novele zákona. Ta by měla od roku 2017 změnit systém odměňování. Její součástí by mohlo být právě třeba i stanovení rychlejšího platového postupu u excelentních odborníků, případně umožnění i těmto lidem určit vyšší osobní příplatek, než je zákonem daných 50 procent tarifu.
„My jsme výhrady k tomu, že je obtížné získat některé profese s ohledem na platy do státní správy, zaznamenali. Ale platí, že státní správa nikdy nemůže konkurovat soukromým firmám. Tady musí existovat určitý platový řád,“ sdělil Právu superúředník. Připomněl, že služební zákon lidem v úřadech přináší jiné výhody. Například ochranu vedoucích, kteří již nebudou moci být, pokud budou kvalitně pracovat, bez uvedení důvodu propuštěni.
„Je na každém, aby volil, zda dá přednost třeba většímu platu, ale s nejistou perspektivou, anebo větší perspektivě s nižším platem,“ dodal Postránecký.
Smluvní platy? Ani náhodou
Rozhodně však odmítl možnost, že by se do českého právního řádu vrátily smluvní platy. „V tuto chvíli to reálné není. Smluvní platy byly zrušeny jako nesystémový přístup, který nebyl podložen žádnými pravidly. I Evropská komise nás kritizovala za to, že dva lidé na stejném postu byli odlišně odměňováni. Řešením bude promítnout odměňování kvalitních pracovníků do nového systému odměňování,“ prohlásil Postránecký.
Ke zrušení smluvních platů přispěla mj. aféra kolem přemrštěných odměn, které brala šéfka premiérova kabinetu Jana Nečasová-Nagyová. „Zákonodárci byli vedeni bohulibým úmyslem, ale nedomysleli dopady svého rozhodnutí na odborné instituce, kde je zájmem státu mít vysoce kvalifikované odborníky,“ řekl Právu pod podmínkou anonymity ministerský personalista.
Podle něho jen těžko do státní správy půjde specialista, jemuž může šéf nabídnout plat kolem třiceti tisíc, jestliže ve 13. třídě a s devítiletou praxí může dát 20 870 korun hrubého a 10 435 korun osobního ohodnocení.