Článek
S návrhem na změnu zákona přišli nejnověji v pátek okamurovci. Poslanecká frakce SPD prosazuje, aby byl nově významným dnem také 15. březen, a to jako Den památky obětí okupace českých zemí nacistickým Německem.
Vedle toho navrhují změnit označení dalšího z významných dnů, a to 18. červen, ze Dne hrdinů druhého odboje na Den hrdinů odboje proti okupaci českých zemí nacistickým Německem. Letos poprvé je v kalendáři nový významný den, a to 21. srpen jako Památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy.
Volna v roce 2020: Šest prodloužených víkendů
Okamurovci zdůvodňují svou novelu tím, že 15. březen 1939 byl počátkem nejtragičtější etapy moderních českých dějin, kdy země přišla o zbytky suverenity. Argumentují výsledky bádání historiků z Vojenského ústředního archivu, kteří počet obětí nacismu v tehdejším Československu vyčíslili na zhruba 343 tisíc, dalších 122 tisíc lidí bylo perzekuováno.
„Proto má být 15. březen jednoznačně připomínán nejen jako památka těchto obětí,“ zdůvodňují poslanci SPD svůj návrh. K úmyslu přejmenovat 18. červen uvádějí, že dosavadní pojem druhý odboj je neurčitý, neadresný a neutrální a málo známý, zejména u mladší generace.
Nápady se kupí
Jaké jsou vyhlídky na schválení návrhu SPD, není jisté. Jisté naopak je, že někteří politici připisují nápad snaze okamurovců získávat voliče. „Řekl bych, že je to účelový krok, kterým oslovuje SPD své voliče, aby jim zatleskali,“ zhodnotil na dotaz Práva návrh místopředseda ODS Martin Kupka.
Podle něj nikdo nechce zpochybňovat oběti nacistické okupace. „To je určitě bez diskuse,“ poznamenal Kupka. Obdobně vidí návrh šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Nevidím důvod k podpoře takového návrhu,“ řekl Právu.
Zmatky kolem volna. Některé školy mezi svátky nezavírají
Poslanecká tvořivost v případě zákona o státních svátcích přitom návrhem SPD nekončí. Ve Sněmovně už delší dobu leží návrh skupiny poslanců všech frakcí, kteří chtějí rozšířit významné dny o další, a to 17. leden jako Den mateřských škol.
V pořadí je i návrh STAN, podle něhož by v kalendáři měl být 1. květen označen kromě Dne práce také Dnem vstupu ČR do EU. Náchylnost k dalším a dalším úpravám zákona potvrzuje i fakt, že v posledních pěti volebních obdobích se parlament zabývat pětadvaceti různými změnami.