Špatná zpráva pro české pacienty. Testy léků se stěhují do Asie

„Klinická hodnocení probíhají po celém světě, jejich odliv z Evropy do regionů, které jsou flexibilnější, technologicky vyspělejší a méně byrokraticky zatížené, je však realitou,“ řekl Právu výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.

Rostoucí podíl Asie na klinických hodnoceních nově vyvinutých léků je ztrátou pro evropské pacienty včetně českých. Pokud by se farmaceutická firma rozhodla investovat do testování v Česku, osloveni by byli do programu i čeští pacienti a mohli by se tak dostat k nejmodernější léčbě až o několik let dříve. Vše by navíc zaplatila firma, která klinický výzkum provádí.

„Zároveň jsou moderní léky po úspěšné registraci často nejdříve dostupné v oblastech, kde původně probíhal výzkum a odborníci jsou s nimi již seznámeni,“ doplnil šéf AIFP Kolář.

Často jde o drahé léky na rakovinu, infekční nemoci nebo onemocnění nervové soustavy.

Rozdíl v dostupnosti léků, a to i po jejich konečné registraci v EU, je mezi státy velký. Faktorů je více. Ve výsledku si ale čeští pacienti ve srovnání s těmi německými počkají na stejnou léčbu i o dva roky déle. Kolář současně upozorňuje i na úsporu pro stát.

„Léčbu pacientů zapojených do klinického hodnocení hradí zadavatel klinické studie, tudíž zdravotnický systém dosahuje signifikantních úspor,“ dodal. Jen v roce 2021 se dostalo v Česku k testování nové léčby 16 069 pacientů. Státu se tím na výdajích za péči podle asociace ušetřily víc než 3,4 miliardy korun. Firmy, které patří pod AIFP, tehdy uskutečnily téměř 400 klinických hodnocení.

Nepříznivý trend potvrzuje také tuzemská agentura zastřešující akademické klinické výzkumy Czecrin i Mezinárodní centrum klinických výzkumů vedené Irenou Rektorovou.

Podíl jihoasijských zemí začal výrazněji stoupat po roce 2016. Tehdy připadalo na státy, jako je Indie, Thajsko, Indonésie nebo třeba Bangladéš, v souhrnu jen 2899 studií za rok. Evropa měla výrazný náskok. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve statistikách eviduje u evropských států 12 943 studií.

Stačilo šest let, aby státy jihovýchodní Asie rozdíl stáhly. Zatímco Evropa loni vykázala 13 066 studií, asijské země víc než 11 tisíc. Dramaticky na vzestupu byla ještě do roku 2021 také Čína, Japonsko a další země západního Pacifiku. Jejich podíl byl výrazně nad Evropou i Spojenými státy. Během covidu ale přišel strmý propad.

Asie představuje pro firmy nižší náklady na výzkum, méně byrokracie, nižší nároky na enviromentální pravidla a řada pracovišť má už zajištěnou infrastrukturu. Důvody jsou podobné jako u přesunutí výroby léčiv a jejich účinných látek do Asie.