Špatná dostupnost péče nutí pacienty k úplatkům

Ukázal to výzkum korupce v České republice, který zpracovali vědci Sociologického ústavu Akademie věd. Upozornil i na ovlivňování lékařů při předepisování léčiv nebo šedou zónu u zakázek. Pro účely projektu se sociologové drželi co nejširší definice korupce jako zneužití vlastního postavení pro osobní prospěch.

„Zatímco u dárků pro lékaře je vidět, že to mladší lidé už tolik nedělají, u pořadníků, kdy se lidé snaží získat lepší přístup ke zdravotní péči, naopak korupce postupně přibývá,“ řekla Novinkám a Právu hlavní autorka výzkumu Kristýna Bašná.

Podobný trend ukazují i výzkumy v zahraničí. Míra úplatků je v Česku podobná jako v zemích V4, ale mnohem vyšší než třeba v Rakousku.

„Až osmdesát procent respondentů nám řeklo, že by prevencí korupce byly legální platby za dřívější nebo lepší péči. Cílem těch lidí není korupce, ale lepší péče, k níž se teď nemohou dostat jinou cestou,“ přiblížila Bašná.

Do sektorového výzkumu podpořeného ministerstvem spravedlnosti se zapojily stovky lidí, ke zdravotnictví se vyjádřilo přes 140 osob. Nešlo jen o pacienty, ale i lékaře, zástupce nemocnic, neziskového sektoru, advokacie, státní správy, pojišťoven či lékárníky.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek už dříve předeslal, že se zavedení „dobrovolného doplňkového připojištění“, tedy připojištění na nehrazenou nadstandardní péči, připravuje. Jako krok ke snížení korupce mu to radí i sociologové. Je podle nich však zásadní, jak bude nastaveno, a zda nebude vytvářet nerovnost v přístupu k péči.

Změně přístupu brání zakořeněný zvyk i systém. „Korupce je složitá v tom, že se člověk chová, jak očekává, že se budou chovat i ostatní. Pokud je kultura korupce rozvinutá na nejnižší úrovni, pak se dá očekávat, že bude probíhat i ve vyšších patrech, kde je problém mnohem větší,“ vysvětlila socioložka Bašná.

Všechny „pozornosti pro doktora“ ale není nutné pokládat za korupční jednání. Třeba když pacient předá lékaři dárek až při posledním setkání, nikoliv na začátku, zjevně protislužbu neočekává.

Výzkumníci upozornili i na rizika při výběru léků. „Bývalo běžné, že farmaceutické firmy chodily po ordinacích a nabízely lékařům peníze za předepisování jejich léku. To už je podle respondentů ojedinělé,“ popsala Bašná.

U České lékařské komory si na nátlak stěžovali někteří lékaři. „Zaznamenali jsme takové věci. Týkalo se to například toho, že byli lékaři nuceni k tomu, aby přesvědčovali své pacienty, že mají své recepty vybírat pouze v lékárně daného majitele,“ řekl prezident ČLK Milan Kubek. Před dvaceti lety podle ale něj byla situace mnohem horší, prostředí se zkultivovalo.

Dnes zvou firmy lékaře na kongresy a semináře, kde představují nové léky a část nákladů platí. Poplatky za účast se pohybují od nižších tisíců až do několika desítek. Za to mohou očekávat, že budou účastníci jejich lék víc předepisovat. Osobní zkušenost s pozváním uvedlo kolem patnácti procent dotázaných, nepřímou dalších pětadvacet procent.

Řada kongresů je však také přínosná pro sdílení mezinárodních zkušeností. „Představují se na nich významné inovativní léky, což je pro vývoj medicíny důležité,“ dodala Bašná. Asociace farmaceutických firem i některé nemocnice mají své etické postupy a snaží se rizika omezit.

Výzkum upozornil i na slabou regulaci lobbingu, střet zájmů a klientelismus při jednání mezi pojišťovnami a nemocnicemi nebo rizika spojená s obsazením vysokých postů v nemocnicích.