Článek
Popadané a ohořelé klády a tmavě zabarvená půda děsí všechny přítomné turisty. „Je to hrozné. Bydleli jsme tady a já jsem se sem chtěl podívat, popadla mě taková zvědavost, a je to hrůza. Člověku je z toho do breku,“ sdělil Novinkám jeden z turistů.
Nevěřícně kroutí hlavami také skupinka turistů z Německa. „Co na to říct. Trhá nám srdce to tady takhle vidět, jsme z toho velmi zdrcení,“ říkají.
Národní park teď stojí před velkým úkolem. Polovinu území sice tvoří smíšený les, který je v dobré kondici, zbylou část, kterou tvořily smrkové monokultury je ale nutné přeměnit. Tam vedení národního parku plánuje vysázet novou vegetaci, která je požárně odolnější než smrkový porost.
České Švýcarsko se otevřelo veřejnosti.
Práce na rekultivaci území trvají již od uhašení požáru. V minulých týdnech došlo k zabezpečení různých skalních objektů nebo k odstranění ohořelých stromů. Momentálně lesníci pracují na odstranění stromů, které sice stojí, ale hrozí, že spadnou.
Soutěsky ve Hřensku se letos neotevřou
Tíživá situace zůstává v soutěskách, Hlubokém dolu i na cestě ke Gabrielině stezce. Tam stále pracují geologové i lesníci a zpřístupnění těchto míst potrvá několik měsíců.
Dvacet dní požáru
I přes to, že za požárem stojí podle mluvčího Správy národního parku České Švýcarsko nepozornost některých turistů, kteří se v parku chovali nezodpovědně, svou roli sehrála i klimatická změna.
„Národní park se v posledních pěti letech nachází v poměrně těžké situaci, která je způsobena změnami klimatu. Ty se u nás projevují tak, že přes léto trvají dlouhodobé periody sucha, zimy jsou mírnější a do toho na celé rozloze národního parku byly asi před sto lety lidmi založeny smrkové monokultury. Donedávna jsme je měli na polovině území celého parku,“ vysvětlil mluvčí Správy národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
Právě kvůli těmto jevům dochází ke skokové změně krajiny. „V letech 2018–2019 se to projevovalo velkou kůrovcovou kalamitou a v letošním roce se to projevilo právě extrémním požárem,“ dodal.
V Českém Švýcarsku probíhají stále práce lesníků.
Správa národního parku prosí všechny turisty o dodržování pravidel i proto, aby mohla v parku vyrůst nová vegetace. Její vznik může podpořit úplně každý. „Máme vypsané dvě sbírky. Jedna je na podporu ochrany druhů, které leží na území národního parku, druhá je na podporu turistické infrastruktury, a pokud by návštěvníci chtěli podpořit obyvatele, kteří byli tím požárem poškozeni, odkaz na příslušnou sbírku najdou také na našich webových stránkách www.npcs.cz.“
Porosty v Českém Švýcarsku se obnoví spontánně
Požár parku vypukl 24. července v Malinovém dolu u Hřenska, postupně se rozšířil na plochu až 1200 hektarů. Plameny se podařilo zdolat po dvaceti dnech. Kvůli požáru musely být evakuovány některé obce. Oheň nejvíce poškodil Meznou, kde shořelo několik domů.
Dým z požáru se v červenci šířil po celé republice.
Na hašení požáru se podílely také hasičské drony, do terénu jich vzlétlo celkem dvacet. Skrytá ložiska požáru hledaly pomocí termokamer. Podle dat společnosti DJI Telink bylo provedeno celkem 1478 vzletů, během kterých drony uletěly 9808 kilometrů.
„Drony byly velkým přínosem, protože terén v Hřensku je problematický jak dostupností pro techniku, tak i pro pěší průzkum. Pro velitele zásahu šlo o velký přínos,“ říká operátor dronu Petr Huk z HZS Ústeckého kraje.