Spádovost konzervuje mizernou kvalitu škol, tvrdí expert. Poslankyně volá po změně

„Když se před dvaceti lety realizovala reforma a školy měly vytvářet své školní vzdělávací programy, jeden z cílů byl vytvořit pestřejší nabídku vzdělávání. Školy se měly profilovat, nabízet různě zaměřené vzdělávání a k tomu patří i svobodná volba rodičů si školu pro své dítě vybrat. Výběr školy podle kvality k této svobodě také patří. Snaha byrokratů to zničit, tedy povinné spádové oblasti a třeba i ta kontrola bydliště - to jsou totalitní činy, které mizernou kvalitu našeho školství konzervují,“ napsal Novinkám Čapek.

Mnoho základních škol se navíc profiluje a nabízí třídy s rozšířenou výukou konkrétního předmětu. Některé se zaměřují na matematiku, jiné na jazyky atd. Rodiče si však školu podle zaměření v praxi vybrat nemohou, a to ani v případě, že mají doma dítě na konkrétní předmět nadané. Hlavním kritériem pro přijetí do první třídy je totiž místo bydliště, vzhledem k návalu žáků školám místa pro tzv. nespádové děti nezbývají.

„Úplně to popírá záměr, se kterým byla reforma provedena a ze kterého jsme měli už několik generací žáků těžit. A je pravda, že spádová turistika nebo domškoláctví či zakládání komunitních škol je odpovědí rodin na nekvalitní veřejné školství. Ve zdravém školském systému se má špatná škola „vylidnit“ a rodiče tím tak jasně dají najevo, že se v ní musí něco zásadně změnit,“ dodal Čapek.

Systém podle něj neblaze dopadá na děti. „Spádovost s jejím drastickým vymáháním nejenže nechá špatné školy přežívat a žádných změn se v nich nedočkáme, ale ničí se v nich budoucnost takto násilně umístěných dětí. Rodičům se zároveň bere jejich klíčové právo o vzdělání svých dětí rozhodovat,“ zdůraznil.

Nastavení „spádovosti“ dle ulic je podle poslankyně Zajíčkové přežité. „Tento mechanismus už dávno neodpovídá potřebám dětí a jejich rodičů,“ řekla Novinkám.

„Stát z jedné strany vytváří podmínky pro vlastní školní vzdělávací programy jednotlivých škol, což znamená, že se výuka včetně hodnocení může výrazně lišit, a z druhé strany snižuje dětem šance na umístění v jimi preferované škole, a to právě kvůli spádovosti. To je jeden z paradoxů českého školství,“ řekla Novinkám.

Systém by se měl podle ní změnit. „A to tak, aby měl žák garantované místo v rámci většího území, tedy celé obce, pokud zřizuje více škol, nebo městské části nebo obce s rozšířenou působností,“ dodala.

Podvýbor pro regionální školství se už problematikou zabýval a vyzval ministra Mikuláše Beka (STAN), aby navrhl změnu, která bude na situaci reagovat. To se zatím nestalo. „Nebyla vůle nebo snad čas téma otevřít, diskutovat a následně zahrnout do projednávané novely školského zákona,“ dodala Zajíčková.

Podle ministerstva školství by na „spádovou turistiku“ měli reagovat zřizovatelé, tedy obce. „Skutečné řešení znamená zaměřit se na jeho příčinu, nikoli na jeho projevy. Efektivním řešením je navyšování kapacit škol v kritických místech,“ řekl Novinkám mluvčí Patrik Kubas.

Bydliště dětí a jejich rodičů a zároveň i jeho délku hodlá nově zkoumat Praha 10. Už dříve k tomu přikročila Praha 8 a Praha 6. Chtějí zabezpečit místa pro děti, které na území městských částí skutečně bydlí, a zabránit naopak tomu, aby jim je „zabraly“ děti, které do školy dojíždí.

„Ve shodě s naším klientem, Prahou 6, to vnímáme tak, že ředitelé školy, kteří vystupují v řízení o přijetí k základnímu vzdělávání jako správní orgány, mohou pojem „místa trvalého pobytu“ interpretovat materiálně, tedy zajímat se o fakticitu,“ řekl Novinkám advokát Jan Brož.

Praha 10 bude ověřovat, zda má dítě stejnou adresu jako rodiče ve spádové oblasti aspoň tři měsíce před zápisem. „Rozumíme, že rodiče mají různé důvody, proč se snaží zajistit dětem vzdělání mimo jejich spádovou oblast, ať už jde o víru v lepší kvalitu výuky, nebo jiné faktory. Argument kvality škol je však subjektivní a není ničím podložený, protože neexistuje metrika, která by jej dokázala objektivně posoudit. Pro každého rodiče je klíčové něco jiného – někdo preferuje sportovní zaměření, jiný jazykovou přípravu nebo mimoškolní aktivity,“ napsal mluvčí Prahy 10 Ján Bruno Tropp.

Žádný zákon však nestanoví, že dítě musí mít stejnou adresu trvalého bydliště jako rodič. Není ani povinnost se v místě trvalého bydliště zdržovat.

Zápisy dětí do prvních tříd probíhají mezi 1. a 30. dubnem.