Článek
V Česku podle údajů statistiků uzavřelo od roku 2006 tzv. registrované partnerství přes dva tisíce osob. Ve většině případů se jednalo o mužské páry. Ženské páry jsou podle psychologů podstatně uzavřenější a své soužití na veřejnosti příliš nepředvádějí.
Faktické soužití s partnerem nebo partnerkou deklarovalo přes osm tisíc osob. Reálná čísla tohoto typu soužití budou ale v běžném životě vyšší, říkají analytici Českého statistického úřadu.
„V současnosti je intenzita uzavírání svazků u osob stejného pohlaví na poměrně velmi nízké úrovni,“ upozorňují statistici.
Po počátečním zájmu (registrované partnerství je v Česku uzákoněno od roku 2006) počet registrovaných svazků rok od roku klesá. Trend ve svazcích lidí stejného pohlaví, které zachytila statistika, je stejný jako ve většině Evropy.
Počáteční možnost legalizovat či manifestovat bez skrývání svůj vztah vyvolá vždy expanzi zájmu, ale když se stane součástí běžné společenské praxe, počty deklarovaných svazků poklesnou.
Anonymita přeje svazkům
Většinu registrovaných či neformálních svazků je možné zaznamenat ve větších a velkých městech. Podle psychologů je to vlivem anonymity, ale i toho, že obyvatelé měst jsou k otázkám homosexuality tolerantnější než na vesnici. Přiznání homosexuality lidem ve městech většinou žádné problémy v soužití nezpůsobuje.
Nejpočetnější skupinu z hlediska věku představuje skupina 30–39 let
U mužů a žen roste počet zveřejněných registrovaných svazků či neformálních partnerství s úrovní vzdělání. To podle psychologů souvisí s tím, že vzdělanější skupiny obyvatel jsou tolerantnější k těmto svazkům, obecně prosazují liberální postoje.
Lidé s vyšším vzděláním, zaměření na osoby stejného pohlaví, mají také větší tendenci svůj partnerský vztah „institucionalizovat“ a zveřejňovat.
V procentním vyjádření ale nejpočetnější skupinou zůstávají středoškoláci, což je dáno tím, že tato vzdělanostní skupina je v České republice nejrozšířenější. Nejmenší skupinu registrovaných svazků představují partneři se základním vzděláním.
Více než polovinu registrovaných svazků představovaly ty dvojice, které měly stejnou úroveň vzdělání. Nejpočetnější skupinu z hlediska věku představuje skupina 30–39 let.
V 21 státech podle zákona
Většina lidí, kteří deklarovali soužití s osobou stejného pohlaví, se nepřiklání k nějaké konkrétní církvi či odmítá na tuto otázku odpovědět. Přesto část těchto osob uváděla, že je věřící, ale nepřiklání či nehlásí se k určité konkrétní církvi.
V rámci Evropy 21 států povoluje osobám stejného pohlaví uzavřít sňatek či registrované partnerství. Mimo Evropu jsou sňatky osob stejného pohlaví uzákoněny v Argentině, Brazílii, Jihoafrické republice, Uruguayi, Novém Zélandu, v některých státech USA a Mexika. Uzavírat registrovaná partnerství je možné v Ekvádoru, Austrálii, Kolumbii nebo v některých státech USA a Mexika.
Všechny státy, kde byla tato možnost uzákoněna, vykázaly ihned po legalizaci velký zájem o tuto formu soužití, ale později následoval propad. V některých zemích po propadu však v dalších letech opět mírně stoupl zájem o registrované partnerství, které mimo jiné umožnuje po sobě dědit či znát vzájemně svůj zdravotní stav.