Soumrak Tomia Okamury? SPD je možná za zenitem, míní politologové

Mrklas, ale i další politologové si však nejsou jisti, zda může jít o trend, či jednorázový výkyv.

„Tomio Okamura se možná začíná stávat trošku takovým jako salonním radikálem. Je ve Sněmovně už nějakým způsobem socializovaný, navíc ho tam hodně převyšuje ANO, které je velmi aktivní opoziční stranou a udává tón,“ komentuje propad preferencí v březnovém modelu Mrklas.

Tato konstelace dle něj nahrává mimoparlamentním protestním uskupením, jako je například strana PRO Jindřicha Rajchla. „Jsou jakoby blíž k voličům, snaží se organizovat různé veřejné akce, snaží se být viditelní a akcentují specificky jenom nějaký výsek témat, zatímco SPD je přece jenom stranou parlamentní, takže se vyjadřuje k řadě věcí a v řadě případů si myslím, že nemá žádný silný názor. Takže je SPD vnímáno jako někdo, kdo je tak trochu už za zenitem,“ dodal pro Novinky Mrklas.

Podle ve středu zveřejněného březnového volebního modelu agentury Median by parlamentní volby vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32 procent. Následovala by ODS (14 procent) a Piráti (10,5 procenta). SPD by získalo 7 procent a do Sněmovny by se dostal ještě STAN se šesti procenty. Mimo dolní komoru parlamentu by skončili TOP 09 a lidovci se 3,5 procenta. Stejný výsledek by zaznamenala Přísaha. SOCDEM a KSČM by dostaly 4,5 procenta a Rajchlovo PRO oproti minulým měsícům posílilo na čtyři procenta.

Pozvolný pokles u SPD je patrný v posledních měsících, kdy se z únorových 10,5 procenta hnutí propadlo na nynějších sedm. Podle agentury se Okamurovi voliči přesouvají zřejmě právě k PRO či Trikolóře.

Podle Mrklase by mohlo hrát roli také to, že radikálnější voliči si vlastně možná nepřejí svého zástupce ve vládě, kam by se Okamura v příštím volebním období rád podíval. „Je otázka, jestli si přejí, aby volené uskupení vstoupilo do vlády, nebo aby zůstalo hlasem ulice, který bude vždycky protestovat proti všemu a podíl na moci nebude chtít, protože ví, že s tím přicházejí kompromisy, čímž by se stalo součástí establishmentu,“ nadhodil politolog.

Mrklas, ale také další Novinkami oslovení politologové Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy a Jan Kubáček nicméně nejsou schopni odhadnout, zda se jedná o nějaký počínající trend, nebo jednorázový výkyv. Na takové tvrzení by bylo potřeba více průzkumů. Předpokládají také, že šetření bylo ovlivněno náladou před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu a po nich podzimními krajskými volbami.

„Průzkum ukazuje, že to tříštění sil, které by se daly označit populistickými či populisticko-pravicovými, existuje a nejvíc je asi nebezpečné pro Okamuru. Zčásti může být třeba pro hnutí ANO, ale pro Okamuru určitě asi víc, protože má hned několik konkurentů,“ komentoval výsledek průzkumu Mlejnek s tím, že nejvíc voličů mohou SPD stahovat dle jeho názoru komunisté v čele s europoslankyní Kateřinou Konečnou.

Politolog Kubáček zase spíše hovoří o souboji o voliče mezi SPD a ANO. „Část voličů se posouvá k hnutí ANO. Proto se mimochodem teď také začal Tomio Okamura hodně vymezovat vůči Andreji Babišovi, představovat ho jako člověka, který hledá spojence na straně ODS, a ne u protestních voličů,“ míní Kubáček.

Nárůst preferencí Rajchlova PRO pak spíše vidí jako výkyv namísto trvalejšího přesunutí voličů od SPD k tomuto hnutí. „Vůbec si nejsem jist, jestli to není reakce na slovenské volby a návštěvu pana Rajchla u Roberta Fica, respektive jeho přijetí u Roberta Fica, a tím pádem přitažení pozornosti. Voliči těchto dvou skupin se hodně prolínají a často se upínají na nějakou výraznou událost nebo osobnost. Pro mě to je asi efekt Robert Fico, ale zkušenosti z tuzemska i ze zahraničí praví, že to má většinou krátkého trvání,“ předestřel politolog.

Rajchlovo PRO dle Kubáčka s hnutím ANO a SPD sice pojí to, že je postaveno na jednom muži, ale na rozdíl od výše dvou jmenovaných hnutí není ve veřejném prostoru tak viditelné a chybí mu odborníci.

„Ono se ukazuje, že i protestní naštvaně orientovaný volič chce tým. Nechce jen destrukci, ale chce i pozitivní návrhy. A to zatím hnutí PRO dost významně chybí a ukazuje se, že to je potom často problém, který jeho potenciální voliči neakceptují a začnou se zase poohlížet a vracet střídavě k hnutí ANO, střídavě k SPD,“ domnívá se Kubáček.