Článek
Na pražské konferenci k využití PPP v českých podmínkách to tento týden řekl ředitel odboru strategie ministerstva dopravy (MD) Luděk Sosna. Boom PPP projektů by měl v ČR nastat po roce 2022, kdy ustane masivní příliv peněz z fondů Evropské unie. Vždy by mělo jít o ucelené úseky v délce alespoň třicet kilometrů.
Jak přitom upozornil ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyněk Hořelica, využít PPP je nutné tím spíše, že rozpočet SFDI bude potřeba už od roku 2021 navýšit o 20 až 30 miliard korun, aby mohl rozvoj dopravní infrastruktury zdárně pokračovat.
Podle Sosny je ovšem pro využití PPP klíčové, jak se podaří zrealizovat pilotní projekt, jímž je 32kilometrový úsek mezi Milínem a Miroticemi na D4.
Do tendru na jeho koncesionáře se přihlásilo sedm uchazečů a čtyři z nich nyní v listopadu postoupili do závěrečného soutěžního dialogu.
Vítěz soutěže by měl s dostavbou D4 začít za své peníze v roce 2020. Po jejím dokončení pak bude koncesionář zmíněný úsek 25 let provozovat, než mu stát uhradí celou smluvně dohodnutou sumu. MD předpokládá, že za vybudování a provozování úseku Milín–Mirotice zaplatí koncesionáři kolem dvaceti pěti miliard korun.
Mementem kauza ostravské dálnice
Při stanovování podmínek tendru se MD snažilo vyvarovat chyb z minulosti, kdy nevyšly pokusy využít model PPP při stavbě osmdesátikilometrové ostravské dálnice D47 a jihočeské části D3.
Varující je zejména zkušenost z kauzy ostravské dálnice. V červnu 2002 rozhodla tehdejší vláda Miloše Zemana, že koncesionářem pro D47 bude bez výběrového řízení izraelský holding Housing & Construction (H). Následující vláda Vladimíra Špidly však smlouvu s H jako nevýhodnou pro stát vypověděla. Stát musel jako odškodné zaplatit Izraelcům 600 milionů korun a D47 (nyní součást D1) se pak stavěla klasickým způsobem.