Článek
Podle návrhu zákona by měl referendum vyhlásit prezident od 30 dnů od účinnosti zákona. Konat by se mělo mezi 30. a 60. dnem od jeho vyhlášení.
Pokud by občané v referendu zákon o majetkovém vyrovnání nezrušili, měla by mít vláda nebo nejméně dvě pětiny zákonodárců právo podat znovu prezidentovi návrh na jeho vyhlášení. Takové referendum by bylo možné vyhlásit nejdříve dva roky po tom předchozím.
Další pokus KSČM prosadit referendum
Cílem návrhu je, aby rozhodnutí o tak zásadním a dlouholetém zatížení rozpočtu příslušelo občanům České republiky, jakožto suveréna moci, a nikoli voleným zástupcům, kteří reprezentují spíše politické strany než občany, uvádějí poslanci KSČM v návrhu.
KSČM návrh obdobného zákona o referendu kvůli církevním restitucím předložila už v minulém volebním období. Sněmovna ho ale v prosinci 2011 zamítla. Podle tehdejšího návrhu měli lidé v plebiscitu uvést, zda by stát, kraje nebo obce měly na církve ještě převádět nějaký majetek. Další návrh předložili komunisté na jaře 2012, Sněmovna už ho ale neprojednala. Občané v něm měli odpovídat na otázku, zda souhlasí s majetkovým vyrovnáním mezi státem a církvemi.
Církevní restituce
Minulý režim zabavil církvím 181 tisíc hektarů lesa, 72 tisíc hektarů zemědělské půdy a přes osm tisíc hektarů dalších nemovitostí. Celkový objem restitucí se vyšplhal na 120 miliard korun.
Vyrovnání se vleče již dvacet let a zatím nejblíže jeho vyřešení byl kabinet Mirka Topolánka, který před třemi lety přišel s návrhem vrátit církvím zhruba třetinu majetku a zbytek ve finanční náhradě 83 miliard korun. Opozice však tehdy za pomoci přeběhlíků z ODS návrh potopila.
Vláda Petra Nečase si vloni předsevzal vyřešení této otázky jako jednu z priorit. Ministr kultury Jiří Besser přišel nedávno v rámci úspor státního rozpočtu se změnou poměru vrácené částky k naturálnímu majetku na jedna ku jedné. Církev by tak dostala zhruba 60 miliard korun a majetek v podobné hodnotě.
Poslanec ODS Marek Benda označil současný návrh KSČM za komunistický populistický výkřik: "Všichni vědí, že ani referendum nemůže měnit naše závazky dané rozhodováním Ústavního soudu a uzavřenými smlouvami." Podle jeho názoru to jen ukazuje, že se KSČM vrací do 50. let minulého století a má pocit, že může brát cizí majetky a nedodržovat smlouvy.
