Článek
O tom, kdo se bude o dítě starat, nyní musí rozhodnout soud v řízení o ústavní výchově. Nález Ústavního soudu celkový výsledek nepředjímá, řekla soudkyně zpravodajka Michaela Židlická.
Z nálezu však vyplývá, že pro rozhodnutí o umístění dítěte do kojeneckého ústavu chyběl jasný důvod. "Zásah obvodního soudu byl zjevně nepřiměřený, neboť stěžovatelce nebylo ani umožněno, aby prokázala, jak by se o nezletilou dokázala postarat," uvedla Židlická. Je třeba mít neustále na zřeteli to, že zájem dítěte je nejvyšším imperativem, stojí v nálezu.
"Biologická vazba mezi dítětem a matkou je určující fenomén, základní věc pro existenci lidského jedince. Bude na Obvodním soudu pro Prahu 9, aby zvážil, zda skutečně jsou důvody pro to, aby dítě bylo trvale svěřeno do kojeneckého ústavu a odňato matce," uvedla Židlická.
Hádka s personálem a absence na prohlídkách
Mladá matka Veronika Kočová z Prahy se domáhala u Ústavního soudu práva na své dítě, které jí nechala justice odebrat hned po porodu. Podle Kočové i Nadace Naše dítě pro to neměl soud žádný pádný důvod.
Kočová je prý sice svérázná žena, ale o dítě pečovat může. Na argumentaci nyní přikývl Ústavní soud, který vrátil případ k přezkoumání. Dítě už je asi rok v kojeneckém ústavu.
Matka přišla o dcerku zřejmě po konfliktu s personálem porodnice. Zdravotníci jí vytýkali například to, že nechodila na předporodní prohlídky. Obvodní soud pro Prahu 9 vydal předběžné opatření, jímž dítě odevzdal do péče Dětského centra s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií při Fakultní Thomayerově nemocnici. V dalších měsících pak soud předběžné opatření pravidelně prodlužoval.
Malá na maminku reaguje velice hezky. Když jsem ji chvíli chovala, hned se otáčela po mamince a chtěla k ní zpět.
Kočová dítě v kojeneckém ústavu navštěvuje. Jednu z návštěv sledovala Zuzana Baudyšová z Nadace Naše dítě, jež je takzvaným kolizním opatrovníkem dítěte. Kočová je podle ní pozornou a laskavou maminkou. "Malá na maminku reaguje velice hezky. Když jsem ji chvíli chovala, hned se otáčela po mamince a chtěla k ní zpět, což je pro mě signál, že vztah je v pořádku," uvedla Baudyšová.
Baudyšová připustila, že nebylo jednoduché se s Kočovou setkat. Neužívá mobilní telefon ani další komunikační prostředky. "Je to mladá paní, která žije alternativním způsobem života. Není to žádná primitivní holka," uvedla Baudyšová. Advokát Kočové Jan Pavlok řekl, že matka nepociťuje potřebu se stýkat se státními orgány.
"Jako v Kafkově Procesu"
Na počátku problému podle něj mohlo být nějaké nedorozumění v porodnici, kde se zdravotnický personál někdy snaží novopečené matky příliš autoritativně řídit. "Tento možná i malicherný konflikt vyvolal, nechci říct mstu, to by bylo příliš silné, ale nějakou odvetnou reakci," uvedl Pavlok při líčení minulý týden. Další vývoj případu přirovnal ke knize Franze Kafky Proces, jež metaforicky popisuje podivnou úřední mašinerii.
Kočová v ústavní stížnosti žádala o to, aby soud odložil vykonatelnost všech rozhodnutí. Stěžovala si na porušení práva na rodinný život, svobodnou výchovu dětí a spravedlivý proces. Poukazovala na základní přirozené právo matky být se svým novorozeným dítětem a současně na právo dítěte na péči své matky. Soudy podle Kočové přirozenou biologickou vazbu mezi dítětem a matkou narušily, což již nelze zpětně napravit.
"Soud by měl především přihlédnout k tomu, že základní biologická vazba mezi matkou a dítětem je neměnná hodnota. Je to tak významná hodnota, že by ji Ústavní soud měl chránit," uzavřel Pavlok.
Kočová tehdy také zdůrazňovala, že s dítětem může bydlet u svých rodičů v bytě 3 1 první kategorie, a tak rozhodně nemůže být důvodem pro odnětí dítěte špatné zázemí.