Článek
V případu šlo o to, že manžel majitelky domu navedl svou známou, která pracovala u soukromé firmy jako účetní, aby vyvedla ze společnosti více než 16 miliónů korun. Za to justice oba dva potrestala za zpronevěru, přičemž v průběhu dokazování vyšlo najevo, že část peněz, asi 3,7 miliónu, muž použil na rekonstrukci stavení.
Soudy následně rozhodly, že dům vydají poškozené firmě, ačkoli jeho majitelka nebyla v případu stíhána, natož odsouzena.
Žena si na postup soudů stěžovala u ÚS a senát se soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem jí vyhověl. Ústavní soudci sice připustili, že je evidentní, že rekonstrukce se konala z peněz získaných trestnou činností, ale na druhou stranu upozornili, že při zabavení domu soudy zcela zapomněly na vlastnické právo ženy, která dům dostala od svého otce.
Soud má rozhodnout, jak se vyrovnají
„Pokud by nemovitosti byly vydány do vlastnictví poškozené společnosti, stěžovatelka by v důsledku rozhodnutí trestního soudu bez dalšího zcela pozbyla své vlastnické právo v původní hodnotě zhruba milión korun, a to navzdory tomu, že v souvislosti s trestnou činností svého manžela vůči poškozené společnosti nebyla v době rozhodnutí o vydání předmětných nemovitostí odsouzena,“ vysvětlila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková s tím, že justice firmě předala i pozemky pod domem a v jeho okolí, ačkoli ty neměly zcela evidentně s rekonstrukcí nic společného.
Podle verdiktu ÚS se musí firma domáhat svých práv v civilním řízení a civilní soud musí rozhodnout o tom, jak se má žena s firmou vyrovnat, neboť je zřejmé, že její nemovitost byla zásadně zhodnocena za prostředky získané zpronevěrou.