Hlavní obsah

Soudní znalec: Pravicovým radikálům dorostla nová generace

Právo, Lenka Hloušková, Leoš Kyša

Praha se v sobotu připravuje na demonstraci neonacistů. Chtejí projít Židovským Městem, ačkoliv pochod nebyl povolen. Na akci přijedou i radikálové ze zahraničí. Soudní znalec Miroslav Mareš v rozhovoru pro Právu rozebral českou extrémní pravici.

Článek

Říká se, že do Prahy mají přijet na pochod i členové ultrapravice ze zahraničí. Z jakých států?

Česká scéna má tak nejbližší kontakty do Německa, konkrétně do Saska. Významné jsou i vazby v jiných německy mluvících zemích, mimo jiné ve Švýcarsku. Do Prahy proto mohou přijet německy mluvící neonacisté.

Výrazné kontakty má česká ultrapravice i v Rusku. Zajímavý kanál Pražského odporu vede i na Balkán, konkrétně na srbské neonacisty, a do Belgie na tamní neonacisty. Ultrapravice se jinak internacionálně sjednocuje, tradiční nacionalistické spory již nehrají tak silný význam.

Víte, kdo za pochodem skutečně stojí?

Vím. Ale nezlobte se, s ohledem na svou znaleckou činnost - mlčelivost a nepodjatost - se nebudu vyjadřovat k některým konkrétním lidem z ultrapravicové scény.

Jak se dělí ultrapravice v Česku?

Teď se to dost míchá. Někteří čeští neonacisté se zároveň označují za nacionalisty, což dříve nebývalo. Ovšem viděno tradičním rozdělením lze vysledovat dva proudy. Nacionalisté představují české spektrum vycházející z českého proti-germánského vymezení. Neonacisté akceptují panárijský přístup národů, kdy je zapomenuto na historické spory a vede se boj za bílý národ.

Roste, anebo klesá členská základna pravicových radikálů v Česku?

Řekl bych, že se drží. Dorostla i nová generace, možná že dokonce více osob z přelomu tisíciletí zůstalo ve scéně nějak angažováno. Masívní úbytky nazi-skinů z poloviny 90. let jsou pryč.

Kdo platí jejich akce?

Tady už nemám moc informací. Nějaké peníze mají stále z koncertů a z party, které organizují. Může existovat i mezinárodní podpora. Finance jdou i z obchodů s oblečením, ovšem tady se jedná spíše o obživu určitých lidí "z hnutí v hnutí". Tyto shopy pak mohou sloužit i jako jistá společenská centra, setkávají se zde aktivisté, vyměňují poznatky a podobně.

Dají se určit lokality v Česku, kde má ultrapravice největší vliv?

Řekl bych, že to rozložení je poměrně plošné v celé republice. Silné jsou jinak Praha a Brno, Ostrava, Teplice, Most, Karlovy Vary, České Budějovice, Olomouc.

Před dvěma lety byla česká scéna rozhádaná. Jak to vypadá dnes?

Spor mezi nacionalisty a neonacisty sice dále trvá, ale na některých akcích, především Národního korporativismu, jsou schopni se všichni spolu sejít. Avšak například Národní strana se stále distancuje od Národního odporu i jeho spojenců.

Mají tyto skupiny podle vás podporu u většinové společnosti?

Malou. Z pohledu většiny roste snad jen názor, že když se "jde proti náckům, mělo by se jít i proti komančům". Ale i ten je opět pouze u malého segmentu společnosti.

Související témata:

Výběr článků

Načítám