Soudní tlumočníci se budou řídit samostatným zákonem

Senát předlohu zamítl v souvislosti s vetem návrhu nového zákona o soudních znalcích. Současnou úpravu tlumočnické činnosti obsahuje zákon, který se věnuje hlavně znalcům. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) poslance v této souvislosti varovala, že bez schválení předlohy by žádná zákonná pravidla pro soudní tlumočníky neplatila.

Ministryně zároveň podpořila rychlé přijetí poslanecké novely, která má odstranit výhrady vůči vládou prosazenému tlumočnickému zákonu. Soudní tlumočníci a překladatelé podle novely nebudou muset uzavírat pojištění odpovědnosti. Práci by mohli odmítnout i kvůli nedostatku odbornosti a nebyli by ani povinni překlady nejméně tři roky uchovávat. Sněmovna v předchozím schvalování vládního návrhu zkrátila z deseti na tři roky dobu, po kterou překladatelé musejí překlady uchovávat.

Návrh nového zákona rozlišuje tlumočnickou a překladatelskou činnost, tedy ústní a písemný převod jazyka. Předloha zavede právní nárok na zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, pokud uchazeč splní předem stanovené podmínky. Nebude tak již záležet na vůli předsedů krajských soudů.

Předloha dále stanoví požadavky na dosažené jazykové vzdělání a praxi. Dosavadní tlumočníci, kteří je nesplňují, budou mít pětiletou lhůtu na to, aby si vzdělání či praxi doplnili. Tlumočníci také budou mít po čtyřech hodinách práce nárok na hodinovou přestávku, pro nepřetržitou službu si budou muset úřady najmout tlumočníky dva. Podobně jako v případě návrhu zákona o znalcích poslanci schválili nižší horní hranici postihu za nejméně závažné prohřešky. Klesne z navrhovaných 100 tisíc korun na 75 tisíc korun.

Překlady si objednávají úřady i soukromé osoby. Velmi často se překládají plné moci, rodné, úmrtní a oddací listy, vysvědčení, kupní smlouvy a výpisy z obchodního rejstříku. Tlumočníky často využívá třeba odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, soudy, policie, notáři a advokáti.