Článek
Těžký případ se začal psát v lednu 2016 narozením děvčátka. Po dvou týdnech byli rodiče přistiženi pod vlivem alkoholu a neschopní se o novorozence postarat, dítě proto putovalo do přechodné pěstounské péče. V září 2016 putovalo děvče zpět k rodičům, kteří se dušovali, jak se polepšili. V dubnu 2017 ale šlo zpět k přechodným pěstounům. Ti se o dítě dál chtěli starat, justice ale po několika měsících rozhodla, že děvče zamíří k dalším pěstounům.
Děvče si tak za 15 měsíců prošlo trojí separací od pečujících osob
ÚS upozornil, že děvče mělo k přechodné pěstounce již vybudovaný citový vztah, neboť u ní bylo téměř celý rok. I znalecký posudek vypracovaný k případu upozornil, že děvčátko trpí vyhýbavou vztahovou poruchou a znalci doporučili, aby zůstalo u přechodné pěstounky. Justice ale nad tím mávla rukou a dítě dala novým pěstounům. Od nich ale putovalo zpět k předchozí pěstounce po předběžném zásahu ÚS.
„Děvče si tak za 15 měsíců prošlo trojí separací od pečujících osob,“ zhrozila se soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Pěstouni nemají dítě odříznout od původní rodiny
„Varianta setrvání dívky u předběžné pěstounky na přechodnou dobu odpovídala nejlepšímu zájmu dítěte. Toto řešení bylo rovněž variantou spíše podporující a usnadňující možnost budoucího návratu dítěte k jeho rodičům,“ upozornila Šimáčková. Noví pěstouni totiž usilovali o těsnější svázání s dítětem.
„Pěstounská péče, ať už přechodná nebo déletrvající, nesmí zpravidla znamenat úplné odtržení od původní rodiny, naopak pokud stále existuje možnost či očekávání návratu dítěte do původní rodiny, je zapotřebí udržovat vazby dítěte s biologickými rodiči a usilovat o jejich prohlubování tak, aby, jakmile to bude možné, mohlo dojít co nejsnáze k opětovnému sloučení rodiny,“ dodala Šimáčková.