Soudní přísedící z lidu budou jen u závažných násilných kauz, schválila vláda

„Je to důležitý krok k zefektivnění soudního systému. Vláda jednomyslně rozhodla, že takovou novelu schvaluje,“ uvedl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS).

K novele se vyjádřil i ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) na sociální síti X. „Zrychlit někdy příliš dlouhá soudní řízení, snížit administrativní zátěž soudů, ale i finanční úsporu. To přinese novela zákona o soudech a soudcích, kterou jsme schválili na vládě. Laičtí přísedící by se od půlky roku 2024 měli podílet jen na rozhodování o nejzávažnějších zločinech u krajských soudů, zejména u násilných činů,“ popsal.

Zároveň zdůraznil, že s přísedícími u pracovněprávních sporů a v trestních senátech okresních soudů novela nově nepočítá. „Zjednodušení vychází z našeho antibyrokratického balíčku,“ podotkl ministr.

Ministerstvo spravedlnosti v připomínkovém řízení nevyhovělo námitkám některých státních zastupitelství i soudů, které žádaly širší zachování laického prvku s argumentem, že soudci mohou být odtržení od reality všedního dne.

Přísedící z lidu by měli být nadále součástí soudních senátů jen v případech zvlášť závažné trestné činnosti s minimálně desetiletou horní hranicí trestní sazby – tedy vždy například u vražd, dále u závažnějších případů loupeže, znásilnění či zabití.

V ostatních kauzách se u krajských soudů dosavadní tříčlenné senáty složené ze soudce a dvou přísedících zruší a rozhodovat bude sám soudce.

Účast přísedících na rozhodování pak novela výslovně připouští ještě u vraždy novorozeného dítěte matkou, která do kategorie zvlášť závažných zločinů nespadá.

Majetkovou a hospodářskou trestnou činnost oproti tomu přísedící nebudou řešit vůbec. Obvykle totiž bývá vysoce odborně náročná, uvedlo ministerstvo.

U českých soudů loni působilo 5017 přísedících, z toho 4025 u okresních a 992 u krajských. Převažovaly mezi nimi ženy a také osoby důchodového věku – zhruba třetině přísedících je přes 70 let.

Počet přísedících se postupně snižuje, například v roce 2008 jich bylo 7102. Celková výše vyplacených náhrad přísedícím se dlouhodobě pohybuje okolo 13 milionů korun ročně – loni to bylo 12,5 milionu. Novela státu podle odhadů ministerstva ušetří zhruba osm milionů korun ročně.