Soudkyně Řepková si zkomplikovala cestu do Ústavního soudu. Senátorům se nelíbí její názor na trestní sazby

„Souhlasím s revizí trestních sazeb u některých trestných činů (držení či pěstování konopí, zanedbání povinné výživy), respektive bych si dokázala představit, že budou zrušeny dolní hranice trestní sazby u trestu odnětí svobody. Jsem toho názoru, že v takovém případě by mohly soudy pružněji reagovat nejen na změnu poměrů ve společnosti, ale i na konkrétní okolnosti spáchání trestného činu, osoby pachatele či jeho poměrů,“ uvedla podle Reflexu Řepková.

Její slova v horní parlamentní komoře zarezonovala. Místopředsedkyně ústavněprávního výboru Hana Marvanová (nestr.) je bude chtít od soudkyně vysvětlit. Sama totiž míní, že u násilných trestných činů, sexuálních trestných činů, ale i podvodů a korupce by se měly sazby naopak zpřísnit.

„U závažných trestných činů spodní hranice musí být,“ poznamenala. „Je možné, že její vyjádření článek zkreslil. Budu se na to ptát. Ovlivní to moje rozhodování,“ řekla Marvanová.

Podobně vážně vnímá slova Řepkové i nový senátor Stanislav Balík, který chce usednout do ústavněprávního výboru. Názor Řepkové však nepokládá za stěžejní pro své rozhodování, zda její nominaci do Ústavního soudu podpořit.

„Politicky se mi to nelíbí. Naopak si umím představit zpřísnění trestů, větší svázání soudců a tak dál,“ řekl Novinkám. Soudce Ústavního soudu však podle Balíka není tím, kdo má formulovat zákony, proto je jeho názor na takovou věc bezpředmětný. „Soudce nemá možnost zrušit dolní sazbu trestu. Proto je to pro mě jen něco, co dokládá, jak paní soudkyně přemýšlí o trestním právu. Ale nediskvalifikuje ji to v kandidatuře na post ústavní soudkyně,“ řekl Novinkám.

Stejně se k tomu postavil i senátor Michael Canov (SLK). „Silný názor ještě nemám. Ale jako ústavní soudkyně o tom rozhodovat nebude a je to její názor, který dokážu i pochopit,“ podotkl.

Za slovy Řepkové vnímá senátor Václav Láska (SEN21) cíl získat pro soudce víc volnosti ve výběru trestů. Názor na sazby ho prý v rozhodování o tom, zda je pro funkci ústavní soudkyně vhodná, nebo ne, neovlivní. „Věcně chápu, že s takovou úvahou někdo přichází,“ poznamenal.

Další odborník na trestní právo je navíc podle Lásky na Ústavním soudě třeba.

O nominaci soudkyně Dity Řepkové má Senát rozhodovat 20. listopadu. Termín stanovil senátní organizační výbor. Řepková, která působí u Krajského soudu v Brně, by nahradila Davida Uhlíře, jehož desetileté funkční období skončí 10. prosince.

Pavel už obměnil za rok a půl ve funkci Ústavní soud ze dvou třetin. Řepková je jeho 11. nominantkou z patnáctičlenného sboru a pátou nominovanou ženou.