Článek
Stát bude nyní muset za chybu soudkyň platit zřejmě několikamiliónové odškodné, dítě si nese zdravotní následky. Kdo si však myslí, že soudkyně byly za své špatné rozhodování potrestány, mýlí se. Žádné kárné řízení s nimi totiž nebylo zahájeno.
V případu dnes osmileté dívenky už třikrát zasahoval ÚS. Dvakrát rušil předběžné opatření, kterým bylo dítě drženo v ústavu, před několika dny pak dal matce i dceři naději na vyšší odškodné než 1,2 miliónu korun, které zatím vysoudily za špatný postup justice. Deník Právo se proto rozhodl zjistit, jestli za to, že děvčátko bylo drženo v ústavu protizákonně, nesl některý ze soudců odpovědnost.
V ústavu mu prý bude lépe
O předběžném opatření, kterým bylo dítě tři dny po narození odebráno matce a posláno do ústavu s odůvodněním, že tam mu bude líp, rozhodovala soudkyně Jana Tondrová.
O dalším předběžném opatření ve stejném duchu rozhodla soudkyně Renata Vavřichová. „Obě výše jmenované soudkyně za svůj postup nebyly jakkoliv kárně řešeny,“ potvrdil na dotaz Práva mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 9 Lukáš Bernat.
Práci soudkyň přitom zkritizovaly hned tři senáty ÚS, které se případem v různých fázích kauzy zabývaly.
Vědomí, že se orgán veřejné moci zcela vzepřel zákonu, zesiluje pocit příkoří a bezpráví
Odnětí dítěte od matky nejdřív označil za zřejmou svévoli senát v čele s Miloslavem Výborným. Kromě toho Ústavní soud kritizoval i samotné odůvodnění rozhodnutí soudu.
„Pro závěr, že osobnost matky neskýtala dostatečné záruky řádné péče o dítě, neměl obvodní soud dostatečnou oporu v obsahu spisu. Ze skutečnosti, že matka odmítala spolupracovat s pracovnicemi Orgánu sociálně-právní ochrany dětí, nelze usuzovat, že k dítěti nebude mít kladný vztah a především že nebude schopna se o něj postarat,“ upozornil Ústavní soud.
Matka mimochodem docházela půl roku do kojeneckého ústavu svou dceru kojit, i po ukončení kojení za dcerou pravidelně chodila i se svojí matkou, babičkou děvčátka.
Matka mimochodem docházela půl roku do kojeneckého ústavu svou dceru kojit, i po ukončení kojení za dcerou pravidelně chodila i se svojí matkou, babičkou děvčátka. Podle úředních zpráv po celou dobu matka prokazovala o dítě opravdový zájem.
Matka nakonec našla zastání až u ÚS, který předběžné opatření zrušil. Jenže v mezidobí obvodní soud vydal nové předběžné opatření, které použilo naprosto stejné argumenty pro držení dítěte v ústavu.
Rozhodnutí jdoucí za soudkyní Vavřichovou po několika měsících opět zrušil ÚS, tentokrát senátem Jiřího Nykodýma.
Rozhodnutí ÚS soud ignoroval
„Matce nebyla vůbec dána možnost, aby prokázala, jak by se o nezletilou byla schopna postarat. Příslušné orgány ani soud přitom nedisponovaly žádnými konkrétními poznatky, jimiž by bylo možno takový postup odůvodnit,“ kritizoval senát práci soudkyně.
Upozornil také, že ženě se v mezidobí narodil syn, přičemž příslušné orgány to nijak nezajímalo a nepodnikaly žádnou aktivitu, aby snad chlapce také odebraly. Proč tedy ve stejné situaci postupují jinak, tázal se marně ÚS.
Výsledek protizákonného jednání obou soudkyň shrnul soud, který rozhodoval o odškodném pro matku i dceru.
„Nezletilá je fixována na svou matku, kdykoliv se tato vzdálí, musí být nezletilá přesvědčována, že ji neopustí. V důsledku držení nezletilé v ústavu u ní nebyly standardně rozvinuté sluchové a jazykové schopnosti,“ stojí ve spisu.
Práci soudkyně Tondrové zkritizoval i senát ÚS v čele s Kateřinou Šimáčkovou, když matce i dceři dával naději na mnohem vyšší odškodné. „Vědomí, že se orgán veřejné moci, ba dokonce soud, zcela vzepřel zákonu, bezpochyby zesiluje pocit příkoří a bezpráví,“ napsali soudci.
Nit suchou soudci nenechali ani na Vavřichové, která dítě nechávala v ústavu dál navzdory rozhodnutí ÚS. „Ve věci stěžovatelek měl tento nález pro obecné soudy kasační závaznost, jinak řečeno, obecné soudy byly povinny ho bezvýhradně provést,“ zdůraznila Šimáčková.
Podle oficiálního webu ministerstva spravedlnosti soudkyně Tondrová povýšila a soudí na Městském soudu v Praze, Vavřichová je vedena stále jako soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9.