Článek
Podle novely z pera MPSV by měly platy zmíněných tří profesí zůstat na stejné úrovni jako loni, a nezvyšovat se tak o šest procent. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) požádal, aby vláda předlohu projednala na svém nejbližším, tedy už středečním zasedání.
„Stát by se měl držet zákona“
„Máme zde bohatou judikaturu Ústavního soudu (ÚS). Ten řekl, že pokud se plošně všem sníží či zmrazí platy, tak není důvod z toho vyjímat soudce. Ale pokud to není plošné a jde jen o vybrané skupiny, kterým se ubírá, tak soudci by neměli být mezi nimi. Jestliže by se tedy zmrazily platy jen politikům a soudcům, tak je to v rozporu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu,“ míní Angyalossy.
Tak, jak to je navržené, to nemůže před Ústavním soudem obstát. O tom jsem přesvědčen
Stát by se měl podle něj držet zákona a ustálených názorů ÚS, se kterými se ztotožňuje i předseda Nejvyššího soudu. Na otázku Práva, zda by tedy bylo špatně, pokud by stát sáhl jen na platy politiků, soudců a státních zástupců, odpověděl Angyalossy jednoznačně.
„Sáhnout jen na platy zmíněných skupin by bylo špatné, protože Ústavní soud už opakovaně řekl, že takto to nelze,“ uvedl Angyalossy.
Bude se jednat
Narážel tím na zkušenosti z předchozích let, kdy se soudci kvůli nezákonnosti zmrazení svých platů obraceli na Ústavní soud a ten jim následně dal za pravdu. Např. v roce 2015 obstáli mj. s argumentem o nezávislosti jejich stavu. Stát jim tehdy musel vrátit zpětně část peněz. A totéž by se mohlo stát i nyní.
„Tak, jak to (novela) je navržené, to nemůže před Ústavním soudem obstát. O tom jsem přesvědčen. Musíme se zeptat, proč je to navrženo zrovna takto, protože tam je několik věcí, které výslovně Ústavní soud zmiňuje opakovaně a které nebyly splněny,“ řekl v úterý Právu Vávra, který už si stačil návrh MPSV přečíst.
Vláda se rozhodla zmrazit platy politiků
Vedení Soudcovské unie chce podle něj věc řešit na čtvrtečním jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). „Nechci to do té doby příliš komentovat, protože bych rád náš pohled na věc řekl nejdříve panu ministrovi osobně. Pokud by vláda návrh odsouhlasila, věc půjde ještě do parlamentu a návrh musí podepsat prezident. Do té doby se pořád dá jednat,“ podotkl bývalý předseda největšího českého soudu, Městského soudu v Praze, Libor Vávra.
O problematice už stihl krátce hovořit s ministrem při jeho pondělní návštěvě Brna šéf Nejvyššího soudu Angyalossy. „Jen jsme se tohoto tématu dotkli, že je to ve hře, ale je potřebné vyčkat, jak to dopadne, protože ještě není definitivní, jak to bude či nebude,“ uvedl předseda NS.
Měli by být solidární
Sám Blažek včera nebral telefon a nereagoval ani na vzkazy. Minulý týden však Právu řekl, že věří v pochopení ze strany soudců a žalobců pro chystané plošné zmrazení platů a že budou solidární s ostatními ústavními činiteli. Také další členové nové vlády už v minulých dnech avizovali, že by se zmrazení mělo týkat všech, tedy i soudců.
„Zmrazování platů ústavních činitelů současná vláda nedělala s lehkým srdcem a vůbec nás netěší,“ sdělil minulý týden ve čtvrtek Právu Blažek. „Plánujeme ho s ohledem na současný stav státní kasy,“ dodal.
Vláda schválila lednové navýšení platů ve veřejném sektoru
Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Částka se násobí určitým koeficientem podle odpovědnosti a náročnosti funkce. Už loni platil základ z roku 2020. Důvodem byly úspory za epidemie.
Od letoška je navyšování znovu automatické. Od ledna se platové základny ústavních činitelů, soudců a státních zástupců zvedly o šest procent. Plat politiků má tak od letošního ledna vycházet z částky 89 155 korun.
Ministerstvo práce navrhuje, aby základna zůstala stejná jako loni a předloni. Měla by činit 84 060 korun. U soudců by to místo 106 986 korun mělo být 100 872 korun a u státních zástupců po zmrazení místo 96 287,40 koruny pro letošek 90 748,80 koruny.